České kořeny, originalita, a životní cesty Jana Václava Stamice
Jana Václava Stamice připomeneme v Akademii z několika stran. Nejprve pořadem, který je Stamicovým portrétem a zaměřuje se na hlavní aspekty jeho skladatelského díla. Pořad vznikl v roce 1994 v rámci cyklu Česká hudby světu.
Připravil ho doc. Tomislav Volek a pro čtení přizval Rudolfa Pellara, jednu z legendárních rozhlasových osobností, takže to bude i jistá sonda do historie hudebních pořadů na Vltavě. Autora pořadu jsme ovšem pozvali do studia znovu, takže v druhé části doplní další informace – zejména ty, které se týkají českých kořenů rodu Stamiců v Německém Brodě a unikátních pramenů, které se mu během dlouholetého stamicovského bádání podařilo objevit.
Zajímavé je, že rodina Stamiců pocházela ze slovinského Mariboru a skladatelův děd se počátkem 60. let 17. století usadil v Pardubicích. Skladatelův otec pak dostal nabídku působit v Německém Brodě při děkanském kostele. Oženil se s dcerou zemského prokurátora, což zlepšilo jeho společenské postavení. Jan Václav Stamic byl prvním z jeho jedenácti dětí. V hudbě ho nejprve vzdělával otec, dále studoval na jezuitském gymnáziu v Jihlavě a poté byl zapsán v Praze na univerzitu, kde vystudoval první ročník filozofie.
Pak jeho stopa na čas končí a další důležitá zpráva je až z koncertu ve Frankfurtu nad Mohanem, tam v roce 1742 oslnil svou hrou na housle. A stal se koncertním mistrem mannheimské kapely. Zemřel ve čtyřiceti letech. Ve Stamicově díle nacházíme smysl pro kontrast, pro střet dvou rozdílných hudebních myšlenek, což přispělo k rozvoji sonátové formy. Přispěl též ke vzniku čtyřvěté orchestrální symfonie, sám jich zkomponoval přes sedmdesát. Dále je autorem desítky triových sonát nebo koncertů pro housle, flétnu či klarinet.
Barvitá, svěží a odvážná hudba Jana Václava Stamice. Rozhovor s dirigentem Markem Štilecem
Třísté výročí narození Jana Václava Stamice připomíná stanice Vltava letos na jaře opakovaně – a také v pondělí 19. června, v den, na který jubileum připadá.
