Česká literatura je jako oceán. Poklady z něj těžil kongres světové bohemistiky

17. září 2022

Stav i výhledy oboru, a to jak v jeho intelektuální, tak institucionální dimenzi – zkoumal Kongres světové literárněvědné bohemistiky konaný v Praze už pošesté. S jeho pořadateli i účastníky hovořila Eva Ocisková.

Sto padesát devět bohemistů z osmnácti zemí se setkalo na půdě Akademie věd ČR. K historii akce připomíná ředitel ÚČL Petr Šámal: „Tradice se zrodila v roce 1995, kdy se znovu setkali bohemisté žijící do té doby v rozdělených kontextech.“ Těmi, na jejichž bedrech hlavně spočívala organizace a hladký průběh kongresu byli akademici Pavel Šidák a Dalibor Dobiáš.

„Takhle zápasit, to stojí za to“

Literární historik Dobromir Grigorov učí na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii, přednáší dějiny české literatury na tamní fakultě slavistiky. Potvrzuje, že čeština má v Bulharsku „dobrý zvuk“, spolu s dalšími středo a východoevropskými jazyky patří do oboru slavistika: „Když jsem se zajímal, který ze slovanských jazyků zvolit, hned mi radili, abych šel na češtinu, že tam je příčka náročnosti nejvíc zvednutá.“

„Co se týče naší bohemistiky ve Francii, už neexistuje“

Francouzský bohemista Xavier Galmiche je absolventem pařížské Sorbonny, kde v současnosti sám působí jako profesor české literatury a středoevropských kultur na katedře slovanských studií: „Na Sorbonně už bohemistiku jako takovou nemáme. Učí se na jiných školách. My jsme přešli na systém tzv. středoevropských studií, kde mají studenti potřebu naučit se alespoň dva jazyky z tohoto velkého regionu.“ Ze současné české literatury nejvíce Xavieru Galmichovi chybí ženy, Radka Denemarková nebo Kateřina Tučková. Naopak nejčastěji dnes vycházejí překlady Jáchyma Topola. „Přesto ale, ta česká literatura a bohemistika jako taková, to je oceán, ve kterém se pořád nacházejí poklady. Pro mne je jedním z nich překlad francouzsky psaných dopisů Anny Pammrové Otokaru Březinovi, jejichž vydání momentálně připravuji s Danielou Iwashitou z ÚČL,“ uzavírá francouzský bohemista.

Kundera, Ajvaz, Urban, Pilátová

Na katedře slovanských literatur na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii přednáší bohemistka Ani Burova. Na kongresu byla poprvé a k cestě do Prahy ji zlákala četba sborníků z předchozích ročníků: „Je to příležitost setkat se s kolegy z různých států, promluvit si a zjistit, co se děje nejenom v Čechách, ale také na jiných univerzitách, kde se čeština vyučuje.“ Zájem o studium filologie klesá, jak potvrzuje Ani Burova, jde o problém obecný. Přesto má studium češtiny, přinejmenším v evropském kontextu, stálé a pevné místo – Kongres světové literárněvědné bohemistiky je toho důkazem.

autor: Eva Ocisková
Spustit audio