Cervantesův institut aneb Španělská kolonizace Prahy

28. září 2005

12. září 2005, tedy přesně měsíc před španělským státním svátkem, výročím objevení Ameriky, byl v Praze slavnostně otevřen Cervantesův institut. Až donedávna se totiž obyvatelé České republiky museli spokojit pouze s virtuální variantou této celosvětově rozšířené instituce. V prvním týdnu naplněném lákavým programem mohli vyslechnout řadu přednášek a účastnit se inaugurací jednotlivých prostor jako třeba výstavního sálu. Brány institutu se v dalších týdnech otevřou zájemcům o studium španělštiny i dalších oficiálních jazyků Španělska (katalánština, galicijština, baskičtina), ale i filmovým nadšencům, kteří si budou chtít vychutnat snímky španělských a latinoamerických filmařů v originále.

V den zahájení samozřejmě nemohl v Praze chybět budoucí španělský náledník trůnu, Don Felipe, s chotí Leticií a ředitel Cervantesova institutu César Antonio Molina. Událost si nenechal ujít ani český předseda vlády Jiří Paroubek a bývalý prezident Václav Havel. V tento den jsme také poprvé měli nahlédnout do nové knihovny nesoucí jméno současného mexického spisovatele Carlose Fuentese, která by měla čítat přes 10 tisíc svazků. Slavný autor bohužel nemohl přijet, i když byla jeho účast ohlášena. Doma jej zastihly smutné události. Úmrtí dcery a spisovatelova choroba byly vážnými důvody, ale autor nás nenechal na pochybách, že se na cestu do Prahy přichystal a velmi se na ni těšil. V rozhovorech před cestou se například zmínil, že se rád opět setká s princeznou Leticii, která jej jako dvacetiletá zpovídala při rozhovoru. Už tenkrát oceňoval její pracovní nasazení. Fuentes navštívil Prahu pouze jednou na konci roku 1968. Byl sem pozván Milanem Kunderou spolu s Garcíou Márquezem a Juliem Cortázarem. S českým autorem a nositelem Nobelovy ceny Garcíou Márquezem například poznávali kouzlo sauny a osvěžení v chladné Vltavě.

Z výstavy

Ve středu 14. září se v rámci programu Nová geografie slov měli zamýšlet nad španělským a mexickým románem Juan Cruz, Enrique Vila-Matas a Juan Villoro. Nakonec nám ovšem vypravovali, co dělali 11. září 2001. V roli moderátora večera, která byla původně přisouzena řediteli pražské pobočky Cervantesova institutu Inakimu Abadovi, se vystřídali snad všichni zmínění aktéři. Protože během celého týdne bylo nespočetněkrát vysloveno jméno Franze Kafky, nemohli jej opomenout ani tohoto večera. Enrique Vila-Matas nám dokonce představil svůj nedávný překvapující nález, kterým dokládá Kafkovy vizionářské schopnosti. 11. září 1911 stojí v Kafkově deníku popis události, při které došlo k silniční nehodě, a srážka trojkolky s autem až pozoruhodně připomíná srážku letadel. Juan Cruz zase uvedl události 11. září do kontextu Pinochetova puče i pádu moci, který souhlasil s 11. březnem, datem madridského teroristického útoku na vlakovém nádraží Atocha. Juan Villoro hledal souvislosti městského mexického románu plného apokalyptických představ se skutečností, a tedy i s teroristickými útoky. Demonstroval tím, jak přechází lidská fantazie ve skutečnost, což je podle něj typický rys latinoamerické literatury. Někdo z přítomných také připomněl, že už je to 27 měsíců od posledního atentátu organizace ETA, a vyslovil naději, že snad by to mohlo předznamenat nastolení míru. V tom ovšem zvedla ruku jedna z účastnic v publiku a silně zaujata atmosférou v sále vznesla dotaz, zda je otevření Cervantesova institutu možno chápat jako invazi Španělů a Latinoameričanů na naše území. V zápětí byla uklidněna, protože se jedná pouze o invazi na poli kultury.

Z výstavy

Ve čtvrtek 15. září držela pevně v rukou otěže přednášky docentka Hedvika Vydrová z FFUK a postupně nám vyčerpávající, ale zároveň velmi zajímavou formou přiblížila básnířku a překladatelku Claru Janés, básníka Antonia Colinase, spisovatele Antonia Gamonedu a básníka a romanopisce Juana Antonia Masolivera Ródenase. Zmiňovaní autoři nám přečetli úryvky ze svých děl, z nich některé vyvolaly dojetí a silné pohnutí posluchačova nitra. Éterická Clara Janés zaujala emotivní poezií v Holanovském duchu a vysvětlila nám, že setkání s Holanovou poezii bylo pro ni tak silné, že se znovu vrátila k literární tvorbě. Soudí, že i kdyby její tvorba oslovila pouze jednoho člověka na světě, mělo by smysl psát. Vyznala se, že by to stálo za to, i kdyby se našel pouze jeden člověk, kterého by očarovala svými slovy stejně tak, jako ji před lety omámila Holanova poezie. Clara Janés byla také jedna z mála přednášejících, která zná hloubku české literatury, a postěžovala si, jak bylo těžké překládat třeba Hrabala. Zároveň nás přesvědčila, že její rozpětí literárních znalostí, ale i skutečných lidských zkušeností je obdivuhodné. S citlivou rytmizací opěvovala krajinu kolem Teheránu. To, že byli spisovatelé k tomuto kulatému stolu skutečně dobře vybráni, dokládá i předání slova pozemskému diblíkovi Juanu Antoniovi Masoliverovi. Přednášku zakončil leonský usedlík a neustálý korektor svých děl Antonio Gamoneda. Dokonce nedávno vydal své básně pod názvem Reescrituras, tedy Přepracované spisy.

Clara Janés

Rovněž ve čtvrtek nechyběla procházka katalánskou, baskickou a galicijskou kulturou, jíž se učastnili Xavier Folch, ředitele Institutu Ramón Llull, Henrike Knorr, ředitel výzkumu Královské akademie baskického jazyka Euskaltzaindia, a Xosé Ramón Barreiro Fernández, ředitel Královské akademie galicijského jazyka. Od úterý 13. září mohlo oko diváka potěšit také současné latinoamerické umění ze sbírek Extremadurské a iberoamerické galerie současného umění v Badajozu. Výstava Na hranicích se snaží ukazát pestrou směsici trendů současných, ale i východisek pro blízkou budoucnost. Jelikož víme, že událost otevření významné instituce by se neobešla bez hudebního vkladu, byli jsme v sobotu pozváni do Sukovy síně Rudolfína na koncert Tria Dhamar, které nám představilo Utichlé španělské písně.

Nahlédli jsme tedy do programové skladby Cervantesova institutu a brzy se můžeme těšit na další setkaní. 29. 9. bude promítán uruguayský film La espera, 3. 10. Operación Algeciras, 10. 10. Sangrita, 17. 10. Marasmo a 24. 10. La televisión y yo. Jak pravý reklamní slogan instituce "Španělština tebou pohne!".

autor: Alexandra Dekanová
Spustit audio