Čerpací stanice bývaly drobné perly architektury. Připomeňme si alespoň některé
Čerpací stanice, kterým se kupodivu stále říká benzinové pumpy – přestože se benzin ručně už dávno nepumpuje –, jsou pro nás tak samozřejmé, že si sotva uvědomujeme, jak rychle se jejich podoba mění. Podobu prvních moderních stanic u nás představí historik umění Jakub Potůček.
Historie československých pouličních pump píše od počátku roku 1923. V podobě, v jaké je známe dnes, se začaly stavět o jedenáct let později. Tehdy ve Zdibech u Prahy postavila Vacuum Oil Company první pavilonovou stanici. Disponovala krytým stáním pro automobily a kioskem pro personál.
Tři vlny zániku
Tato a další desítky velkých čerpacích stanic však zanikly. Ty nejstarší vlivem změny levostranného provozu v pravostranný, který koncem března 1939 zavedla německá správa. Další vlna smetla velkou část stanic vybudovaných na přelomu 30. a 40. let. Během modernizace silniční sítě za normalizace byly buď sanovány, nebo protnuty víceproudými komunikacemi.
Poslední vlna pak přišla po roce 1989. Nevyhovující pumpy byly přestavěny, opuštěny či rovnou zbourány. Týkalo se to hlavně stanic budovaných v 50. až 80. letech státní firmou Chema a jejími nástupci, Benzinou a Benzinolem.
V autentické podobě neexistují ani stanice vybudované na počátku milénia. Souvisí to hlavně s permanentním tlakem marketingu, který benzinovou stanici degradoval na funkční reklamní objekt.
Důraz na architekturu
Kdysi ale šlo také o architektonické řešení. Dnes se benzinovým pumpám u nás věnují Adam Jirkal a Jerry Koza z Ateliéru SAD. Ve 30. letech i později je navrhovali přední čeští architekti: Josef Gočár, František Albert Libra, Josef Havlíček, Evžen Losenický nebo Ladislav Machoň.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Jan Zábrana: Psovod Gerža. Jak se z člověka stává stvůra
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
