Černá voda smývá předsudky, ovšem jen na jedinou noc. Současné drama nastavuje posluchači zrcadlo

21. říjen 2021

Třetí poslechový den festivalu zahájily pochmurné pozouny. Hra o pravdě a svědomí otevřela rozhlasovou přehlídku v kategorii Drama. 

Témata her letošní přehlídky se jednotně vyznačují svou schopností znepokojit posluchače svou aktuálností a dlouho v něm doznívat.

V letošním ročníku Prix Bohemia zasedli v porotě Šimon Dominik, Marta Rebzda, Stephanie Jamnicki, Ján Šimko a Jan Čeněk.

Poslední jmenovaný na první rozhlasové inscenaci s názvem Soudný den režiséra Víta Vencla nejvíce ocenil kontinuitu zvukového projevu. Drama rakouského autora Ödöna von Horvátha tematizací viny a svědomí asociuje variaci Dostojevského Zločinu a trestu.

Inscenace však poukazuje také na veřejné mínění, které je obzvlášť v menších komunitách velmi proměnlivé a kruté. Porotci svorně pochválili bohatý soundscape, jehož autory byli Ladislav Reich a Ladislav Železný, a skrze který byli posluchači vrženi přímo do prostředí malé obce.

Porota kategorie Drama

Také u druhého poslechu byli posluchači svědky zločinu. Režisérka Natália Deáková vytvořila adaptaci britského románu Iana McEwana Skořápka, který má ovšem překvapivého vypravěče, dítě v prenatálním stádiu. Cynismus vnímali porotci jak v postavě dítěte, tak i v jeho matce. Plod v inscenaci vnímá s cynickým odstupem vraždu svého otce i svět, do kterého se má narodit. Cynický je podle porotců také paradox obecného vnímání těhotné matky jako nevinné a nedotknutelné osoby, která je ovšem v této inscenaci původcem myšlenky na vraždu svého muže.

Porotci velmi kladně hodnotili zvukové zpracování dvou rozdílných prostředí – uvnitř a vně dělohy. Co do režijního řešení se ovšem debata nejvíce soustředila na herecké obsazení. Nejmladší roli totiž ztvárnil nejstarší herec štábu, Ivan Trojan. Tuto skutečnost nicméně označila dramaturgyně Klára Novotná za režijní záměr. Výklady a asociace jsou tedy volně přenechány na posluchači.

Pozorný poslech soutěžních dramat

Silného posluchačského zájmu se dostalo inscenaci Černá voda. Divadelní hru Rolanda Schimmelpfenninga nastudoval pro rozhlasové médium režisér Aleš Vrzák. Narativní skladbu inscenace vystihl porotce Jan Čeněk připodobněním zážitku z poslechu k řetízkovém kolotoči, kdy se od určitého bodu zvukové vrstvy slily do zvukové koláže podobné písni.

Na komentář porotce Jána Šimka, že mu v inscenaci chybí pestrost kulturního střetu, Vrzák reagoval: „Ta noc, která přebije barvu kůže a vydrží téměř až do rána, než na stráni začne svítání, je pro mě něčím, co smyje i ty jazykové roviny. Proto bych nikdy nešel do obsazení, které bude jasně ukazovat na arabský původ převedený přes němčinu do češtiny. Myslím, že by to chytlo určitou karikaturu, které bych se bál. Pro mě je hra o smytí předsudků na jednu noc.“

Poslechem soutěžních dramat provázela Zuzana Vojtíšková

Ján Šimek charakterizoval rozhlasovou inscenaci Nauka o afázii jako hru, která není diktovaná textem. Toto označení podpořila dramaturgyně Kateřina Rathouská, když posluchačům prozradila, že skutečně průběžně vznikala hudba i text. Inscenace Kathariny Schmitt o operní zpěvačce, která je po ztrátě hlasu převezena do nemocnice, otevírá téma jazyka a komunikace. Mírnou kontroverzi způsobila postava sestry, která se snažila nejrůznějším způsobem zpěvačku opět rozmluvit, a to i skrze křik a ponižování pacientky. Jan Čeněk a Šimon Dominik ve svém hodnocení zdůraznili rytmickou kompozici hry, jejíž dynamický rozsah se blížil hudbě.

Pozorný poslech soutěžních dramat

Poslechový maraton uzavírala černá komedie Petra Pýchy Bulhar, jejímž režisérem je Aleš Vrzák. Hra se podle porotců věnuje kromě tématu moci peněz také krizi středního věku. Velkého ocenění se dostalo situačnímu humoru a přirozenosti dialogů, jež jsou podle slov Kláry Novotné výsledkem umění Petra Pýchy vládnout při psaní dramatu odposlouchaným jazykem. Inscenace je významná především svým autentickým vyzněním. Toho bylo docíleno natáčením v exteriéru, a jak prozradil Aleš Vrzák, tak i v dalších netradičních prostorách, jako například v mobilním záchodě, kde byl pro docílení autentického prostředí zavřen herec Petr Čtvrtníček.

Poslech soutěžních rozhlasových dramat

Poslechový den byl tradičně uzavřen vyhlášením ceny studentské poroty, kterou letos získala rozhlasová inscenace Petra Mančala Děti pekla. Kateřina Korychová, Bára Viceníková a Kateřina Pösinger ocenily na inscenaci mnohovrstevnatost témat, ať už nevyřčená traumata, zneužívání, vnímání světa seniory nebo komunikace s nimi.

Cenu studentské poroty za nepřítomného Petra Mančala převzal Aleš Vrzák
autor: Gabriela Žilinská
Spustit audio