Celý život byl sám sebou – William S. Burroughs

03055904.jpeg

Outsider par excellence, muž, komentující dobu a všechna její zla. Montáž literárních ukázek, rozhovorů, zvukových dokumentů, hudby, vzpomínek na amerického prozaika a výtvarníka. William S. Burroughs, který významným způsobem ovlivnil literaturu 20. století i její vnímání.

Čtyři hvězdičky udělil literární kritik Telegraphu Duncan White biografii Williama Burroughse od autora Barryho Milese, která vychází ke stému výročí narození amerického spisovatele.

William S. Burroughs: okultistický guru, drogami nasáklý šílenec, literární génius, dystopický vizionář a násilnický psychopat. Žádný spisovatel poválečné éry se nedočkal tak důkladné mytologizace. Usekl si prst, zastřelil svou manželku a zkusil každou drogu, o kterou zavadil. „Kůže napjatá na lebce, pěšinka na straně, oblek s vestou a strnulá póza – znepokojivá síla osobnosti vyzařuje z každého fotografického portrétu,“ popisuje autor článku spisovatelův zjev.

Mýtus se zrodil hned na počátku. V roce 1953 vydal Burroughs svou první knihu Feťák pod pseudonymem William Lee. Jeho přítel a agent Allen Ginsberg ke knize napsal komentář, kde slíbil, že odhalení Burroughsovy skutečné identity mnoha čtenářům způsobí šok.

Ginsberg také tvrdil, že si Burroughs usekl prst, aby dokázal, že necítí bolest; ve skutečnosti si odstřihl poslední článek levého malíčku nůžkami na drůbež, aby udělal dojem na prostituta, kterým byl posedlý. To je právě na Burroughsovi to jedinečné – pravda za mýtem je málokdy prozaická.

William S. Burroughs se narodil před 100 lety, 5. února, a toto výročí nyní připomíná objemná nová biografie, první větší pokus o zachycení jeho života od roku 1988. V knize nazvané William S Burroughs: A Life (William S Burroughs: Život) čerpá autor Barry Miles z předchozího výzkumu Jamese Grauerholze a rovněž ze svých jedinečných znalostí archívů a vlastního přátelství s Burroughsem, které trvalo od poloviny šedesátých let.

Burroughs pocházel z bohaté saintlouiské rodiny a navštěvoval nejdražší internátní školu v USA v Los Alamos. Jeho rodina však nebyla zvlášť konvenční. Jeden strýček byl závislý na morfiu a spáchal sebevraždu. Další byl vyšetřován kvůli spolupráci s Goebbelsem.

Na Harvardu se Burroughs začal zajímat o okultismus a o víkendech vyrážel do New Yorku objevovat tamější gay scénu a drogy v harlemských nočních klubech. Po promoci odjel do Vídně, studoval medicínu, oddával se prostopášnostem a mimo jiné se také oženil. Židovka Ilse Klapperová ho požádala, aby si ji vzal proto, aby dostala americké vízum a mohla uprchnout před nacisty. Zřejmě jí tím zachránil život.

Když se vrátil do New Yorku, snažil se nějak zapojit do války, ale úřady nepřesvědčil, že by byl dobrým pilotem či vyzvědačem. Když se přihlásil jako řadový vojín, okamžitě zase vycouval. Přestěhoval se do Chicaga, kam ho přivábily zvěsti o zločinném podsvětí. Pracoval jako detektiv v obchodním domě a deratizátor.

Do New Yorku se vrátil v roce 1943 a zamiloval se do beatniků. Byl o deset let starší než většina z nich, byl jejich pojítkem s podsvětím a kontaktem na dealery. Stal se závislým na morfiu, a když mu docházely peníze, chodil okrádat opilce v metru. Tak nasbíral materiál na Feťáka.

Krátce nato pobyl v Texasu a v New Orleansu a poté se vypravil do Mexiko City. Cestoval s Joan Vollmerovou, intelektuálkou závislou na benzedrinu, se kterou se seznámil v New Yorku. Provdala se za něj a jejich syn William se narodil v Texasu v roce 1947.

Mexiko City bylo pro Burroughse místem, kde je vše dovoleno, a když zrovna nebyl na drogách, oddával se pití. Taky si vypěstoval posedlost zbraněmi. Během jednoho opileckého tahu se pokusil dokázat, jakou má mušku. Chtěl předvést, jak manželce sestřelí sklenici z hlavy, přitom ji však smrtelně zranil do spánku. Díky právníkovi a řádně vyškoleným svědkům z toho vyvázl s dvouletou podmínkou. Dokonce se vymlouval na posedlost zlým duchem.

Zatímco čekal na soud, psal autobiografickou novelu Teplouš (která vyšla až v roce 1985). Uprchl ze země a další měsíce trávil v amazonské džungli, vyhledával šamany, kteří by mu připravili nejsilnější halucinogen na světě. Přitom se málem předávkoval.

Znovu začal psát až v Tangeru, kde živelně vznikal Nahý oběd. Ovšem Tanger nebyla jen práce. Burroughs město vylíčil jako zaslíbenou zemi plnou heroinu a povolných chlapců. V té době si drogu píchal každé dvě hodiny. Nahý oběd vyšel v Paříži v roce 1959 a jeho úspěch přinesl Burroughsovi mezinárodní prestiž. V Londýně šedesátých let se spřátelil s Anthonym Burgessem a Samuelem Beckettem a prováděl hudební experimenty s Paulem McCartneym.

Jak uvádí recenzent, Burroughsův knižní životopis připomíná některé jeho rozpory: vyhlašoval, že se potřeba zbavit se pout buržoazní existence, přitom až do svých padesáti dostával apanáž od rodičů. Peníze utrácel za heroin a nezletilé prostituty.

Podle životopisce Barryho Milese byl Burroughsův život formován bojem se „zlým duchem“, který se Burroughse podle jeho vlastních slov zmocnil, když byl v dětství zneužit. Kniha začíná líčením výjevu, kdy se postarší Burroughs snaží tohoto ducha vymítat v navažské potní chýši. O totéž se dříve pokoušel prostřednictvím drog, okultních praktik a psychoanalýzy.

William Burroughs se přátelil s Andym Warholem, Lou Reedem, Patti Smithovou a Susan Sontagovou. Natáčel film s Dennisem Hopperem, spolupracoval s Nickem Cavem a Tomem Waitsem. A těžko si představit dílo Davida Bowieho či Davida Lynche bez Burroughsova vlivu, dodává v Telegraphu Duncan White na závěr článku o životopisné knize vydané ke stému výročí narození Williama Burroughse.

Čtěte také: Archiv pořadu Víkednová příloha

Autoři:Jiří Kamen, Josef Rauvolf