Čechoslováci v RAF nemohli bránit svou zemi, tak bojovali v cizině. Po návratu do vlasti však mnozí hrdinové skončili ve vězení
Československo bylo od počátku v popředí světového letectví, a to jak civilního, tak i vojenského. Pověstné heslo za První republiky znělo: Vzduch je naše moře.
Po mnichovské dohodě bylo jasné, že letci nebudou moci bránit svou zemi. Mnozí se rozhodli odejít a bojovat jinde. Většina prchala přes Polsko do Francie, a už tam se zapojili do boje. Po pádu Paříže následoval odchod přes kanál La Manche do Británie.
Piloti sloužili nejprve v britských a polských útvarech. Od července 1940 však pod křídly britského královského letectva fungovala první samostatná stíhací peruť složená pouze z Čechoslováků – legendární třistadesítka. Perutě jsme nakonec měli čtyři, jak stíhací, tak bombardovací, a jejich příslušníci se vyznamenali v bitvě o Británii i v konečném úsilí o porážku nacismu. Na svém kontě měli 365 sestřelených nebo silně poškozených nepřátelských letadel. Československými perutěmi v RAF prošlo více než 2500 mužů.
Po návratu do vlasti však válečné hrdiny čekal střet s komunistickou totalitou. Příslušníci západních jednotek byli pro režim nepohodlní a nebezpeční, mnoho z nich proto skončilo ve vězení. Plné rehabilitace se dočkali až po roce 1989.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
