„Časy se mění a my se měníme v nich.“ Jak se v časech proměnila Moravská Ostrava?
Ego-dokumenty (deníky, paměti, korespondence) zažívají v posledních letech značný zájem ze strany badatelů a čtenářů, posluchačů, případně diváků, ale i vydavatelů. Pořad Ex libris tentokrát přináší ochutnávky z pamětí věnovaných Moravské Ostravě a jejím obyvatelům. Přenáší nás především do doby přelomu 19. a 20. století a nabízí jedinečnou příležitost stát se součástí minulosti.
Vzpomínky na starou Moravskou Ostravu sepsal na konci svého života významný ostravský občan, horní inženýr Jan Kubla. Promítl do nich své zkušenosti podnikatele, obecního zastupitele, člena českých spolků a obecně nemalou část svého života.
Čtěte také
Knihu lze chápat jako určitý bedekr i jako sondu do sociálních, hospodářských a urbánních dějin metropole, jejíž dynamický růst pisatel pamětí zažil. Publikace současně řadou kapitol připomíná literaturu typu Bylo nás pět a autenticitu umocňuje užívání ostravského dialektu.
Takto varoval před nebezpečím pisatele pamětí jeho otec: „Včil davaj ene pozur, bo místami bude to tu trochu šliské a muh bys lehko uklíznut a galaty se zamazat. Chodníky su namokré, bo včera trochu sprchlo, a tu jeden ma co robit, aby se udržel na nohoch k temu ešče při ostrých zakrutách jaké hevaj su. Drž se ene suchých míst, kaj to něklíza.“
Příběh zasazený v místě
Ediční tým vedený muzikologem Viktorem Velkem a historikem Alešem Zářickým spolu se studenty Ostravské univerzity připravil strojopisnou verzi pamětí, opatřil ji tradičním editorským řemeslem, doplnil knihu o řadu historických fotografií centra Ostravy, rodokmen Kublovy rodiny, podrobný rozšířený jmenný rejstřík a též mapami centra, které umožňují přesnou představu o tom, jaká lokalita je právě popisována.
Čtěte také
Viktor Velek usuzuje, že text zůstal nedopsán: „Kubla avizoval např. pohled do ochotnického divadelnictví a ten v textu chybí, což je velká škoda, protože Kubla patřil k vůdčím osobnostem českého divadla na Ostravsku.“
A odpověď na otázku, jestli má kniha potenciál oslovit i čtenáře neznalého Ostravy? „Rozhodně, např. v New Yorku většina z nás asi nebyla, a i tak si rádi přečteme knihy o tomto městě. Kublovy paměti jsou především plné příběhů zasazených do určitých míst a spojených s určitými lidmi. Znalost města je výhodou, ale ne podmínkou. Ostatně, i dnešní Ostraváci budou místy muset řešit, o čem je řeč – město se výrazně změnilo oproti popisu v pamětech.“
V roce 2022 vydalo Kublovy vzpomínky nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a pro Ex libris je okomentoval editor knihy Viktor Velek.
Související
-
Byli viktoriáni jiní, než si představujeme? Steven Marcus se zaměřil na jejich sexuální život
Viktoriánské období nás nepřestává fascinovat. Byla to doba přelomová a moderní. Naše mínění o něm se ale utváří hlavně na základě textů oficiálních pro tehdejší éru.
-
Byla opravdu doba temna tak temná? Historička Čornejová se ve své knize pokouší o její projasnění
Interpretaci dějin provázejí často historické mýty a polopravdy. Byla například pobělohorská doba opravdu tak temným obdobím?
-
Jak se opevňovalo Československo, stavěly řopíky a obsazovalo pohraničí. Sudety ve stínu Mnichova
Ve 30. letech se v pohraničí začala stavět obdoba Maginotovy linie, pevnostní opevnění. Některé pozemky armáda vykupovala od majitelů, ty menší zabírala bez dohody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.