Čarování s časem a empatií. Pulitzerovou cenou ověnčený Cunninghamův román Hodiny coby rozhlasová četba na pokračování
Literární trojhlas a pocta spisovatelskému umění Virginie Woolfové. Román, který získal Pulitzerovu, ale i PEN/Faulknerovu cenu, a podle něhož byla natočená oceňovaná filmová adaptace. To je kniha Hodiny od Michaela Cunninghama, kterou Vltava od 18. září uvede jako četbu na pokračování.
Kroužení kolem okamžiků a dojmů
Hodiny – tak se měla původně jmenovat kniha Virginie Woolfové, kterou dnes známe pod názvem Paní Dallowayová. Titul ale nakonec použil americký spisovatel Michael Cunningham pro svůj román, kterým vzdal úctu jejímu literárnímu umu a pohledu na věci kolem nás. A který bude od 18. září k dispozici jako vltavská četba na pokračování.
Čtěte také
„Kromě toho, že Virginie Woolfová je v knize zastoupena jako literární postava, prostupuje celým textem její tvůrčí metoda. I Cunningham se snaží zachytit veškeré záchvěvy lidského bytí, píše nelineárně spíše v kruzích a snaží se zachytit dojmy, které všichni máme ze svého běžného bytí. Hlavním tématem jak Virginie Woolfové, tak Michaela Cunninghama je totiž uplývání času. V románu Paní Dallowayová slyšíme Big Ben, ty chronologické hodiny, které náš čas neúprosně odbíjejí. Ale Michael Cunningham pojímá čas tak, že se každý den v podstatě opakuje, vychází a zapadá slunce, každý den má dvacet čtyři hodin, takže náš život opisuje kruhy. A on se ty kruhy snaží opisovat celým svým románem, což je koneckonců technika modernismu, který se pokoušel popřít objektivní čas. Spousta věcí je konstantní a k tomu se Cunningham vrací, ale dokáže je nově uchopit a procítit,“ říká o knize Hodiny amerikanistka Hana Ulmanová.
Ztráty a nálezy
„Autory fascinují jak prohry, tak i vítězství, ale možná nás více fascinují právě prohry, protože čtenář si přeje být doprovázen. A přeje si být doprovázen spíš, když prožívá něco těžkého, než pokud se cítí šťasten,“ uvedl ke své próze Hodiny a jejím tématům spisovatel Michael Cunningham v roce 2010 v rozhovoru pro vltavskou Mozaiku. „Těch ztrát je tam více, ale i v těch ztrátách je někdy malé vítězství, pokud je člověk dokáže snášet důstojně, nebo s jakýmsi klidem, anebo s empatií pro ty, kteří zůstali. To je třeba případ Clarissy, jíž se přezdívá paní Dallowayová a která pochopí, proč její bývalý milenec spáchal sebevraždu. Takže to není buď a nebo ‒ ono je to často spojené,“ doplňuje k tomu Hana Ulmanová, která ke knize Hodiny napsala rovněž doslov.
Román Hodiny Michaela Cunninghama můžete jako rozhlasovou četbu na pokračování v podání Petry Bučkové a v režii Radima Nejedlého poslouchat denně o půl sedmé od neděle 18. září.
Související
-
Michael Cunningham: Hodiny
Z překladu Miroslava Jindry připravil Jan Němec. Účinkuje Petra Bučková. Režie Radim Nejedlý. Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2022.
-
Modernistka. Jak Virginia Woolfová změnila nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti
Bylo to úterý 28. března 1941. Britská spisovatelka Virginia Woolfová se v něm loučí se svým mužem, než naplní kapsy svého kožichu kameny a vstoupí do řeky Ouse.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
