Byli jsme zajímavou zemí, která vydávala skvosty, říká Filip Šír, hledač starých nahrávek

29. prosinec 2018

Patricie Strouhalová si se svým hostem povídala o pokladech orální historie: starých gramodeskách nebo nahrávkách na starých páscích. Koordinátor digitalizace zvukových dokumentů v Národním muzeu Filip Šír vyprávěl příběhy archivních objevů, především v Americe, kde žili čeští krajané.

Některé z těchto příběhů najdete v knize Krajané za velkou louží. Třeba ten, jak se podařilo objevit nejstarší nahrávky pro krajany v USA z roku 1903. „Vědělo se o nich už od 70. let, ale nemohli jsme je najít. Tři roky jsem intenzivně spolupracoval s Kongresovou knihovnou a nakonec se to podařilo,“ usmívá se Filip Šír.

Historie gramofonové desky

Gramofonová deska

Asi někteří z vás už slyšeli o projektu třicet ústeckých nej, který Ústečanům připomíná, čím vším se může jejich město pochlubit. Však jsme o tomto projektu už nejednou mluvili i na Českém rozhlasu Sever.

Právě tyto nahrávky jsou pro Čechy unikátní. Tehdejší zlatník v New Yorku Eduard Jedlička už kolem roku 1903 nahrával – v době, kdy to dělal jen Edison. Vytvořil okolo čtyřiceti nahrávek písniček tehdejší doby, což je z dnešního pohledu zajímavý materiál. „Ale nic se o něm neví,“ krčí rameny Flip Šír. „Stačilo by vyjet do New Yorku a chodit po archivech a knihovnách a něco o něm najít.“

Nebo Josef Jiran. „Říkám tomu český americký sen. Narodil se ve Skalách u Písku, vyučil se zhotovitelem hudebních nástrojů, přes Prahu odjel do Hamburku a do New Yorku, založil si v Chicagu firmu a od roku 1897 do 70. let spolu se synem měl Jiran Music Shop. Nahrávali a prodávali všechno kolem krajanů,“ říká Filip Šír.

Zapomenutí hrdinové synkopy: Bílé „řvoucí„ Chicago let 20.

03055501.jpeg

Tentokrát se Ondřej Havelka s Pavlem Klikarem mezi nahrávkami rozpovídali o muzice a neuvěřitelných životních zákrutách "zapomenutých" jazzových hvězd více, než čekali.

Nejtěžší je prý mít ty správné kontakty. Najít dům nestačí – v 60. letech se krajané v Americe stěhovali z českých čtvrtí jinam a vazby se přetrhaly. „V Chicagu ve čtvrti Little Bohemia stojí dům Josefa Jirana, prodejce gramofonových desek. Když jsme vešli dovnitř, byl tam biliár, stoly a Mexičani. Naproti ve sklepě antikvariátu jsme ale našli jednu nahrávku,“ vypráví Filip Šír.

Tyto objevy ale nejsou pokladem jen pro Čechy. „Svět se o naši historii zajímá, protože jsme jedni z mála, kteří nemají zpracovanou zvukovou historii,“ vysvětluje Filip Šír. Paradoxně tak třeba kniha Zvukový průmysl na území českých zemí vyšla v angličtině.

Česky vydaná kniha Krajané za velkou louží má otevřít dveře další spolupráci. „Ukazuje dobu, kdy se vydávalo pro české krajany více nahrávek než u nás v českých zemích. Mezi lety 1900–1918 žilo jen v Chicagu čtvrt milionu Čechů a firma Columbia vydávala sérii Bohemian. A tento úsek historie potřebujeme zachytit,“ dodává Filip Šír.