BUFO ÚTOČÍ na bránice - Pozor, nebránit se!!!

4. prosinec 2004

Taneční divadlo BUFO je zjev, který nemá v české kultuře obdoby, což se projevilo i 6. a 7. listopadu v Divadle U Hasičů. Všechna představení Tanečního divadla BUFO jsou tanečními revue, složenými z tanečních čísel, která nikdy nepostrádají humor a nečekanou ostrou pointu. Východiskem tanců pak jsou choreografu Martinu Packovi silně stylizované lidové tance, ale i celá škála všech tanečních žánrů, jimiž ostatně kdysi jako student musel projít, či je skoro protrpět. A jelikož jsou všechna BUFácká představení balzámem na duši a postrachem bránice, bývá vždy brzy vyprodáno, a to i tentokrát, kdy namísto tradičního jednoho představení proběhla dvě a kdy nešlo o úplné novinky, nýbrž o jakési "nej z nej".

První polovina večera patřila revue nazvané "Letí smetí II. aneb To nejlepší z let minulých". Ti, kteří na BUFO chodí pravidelně, si rádi zopakovali ty nejpovedenější kousky, jako například Zmateník, tedy tanec, v němž si z opilce vystřelí dvojčata a vytvoří iluzi rozostřeného obrazu, či přesněji zdvojení. Oblíbený je i Tanec smrtí, v němž se nad umírajícím potká smrťák se smrtkou a vykonají lehce černé námluvy a umírajícího odvádí až jejich potomek - malé "smrtě." Bylo by ovšem možné pokračovat dál přes tance Tyrolská trojka, Dědci a báby, Husy atd. Každý stojí za popsání, ale především za zhlédnutí, což potvrdí i ti, pro něž toto bylo první setkání s BUFO.

Vosy v podání souboru BUFO

Druhá polovina večera pak patřila již ucelenějšímu tvaru. Opět to byla revue, ale tentokrát spojená jediným tématem: Ze života obtížného hmyzu aneb Bio hmyz. Celá revue byla rámována jako film, a to znělkami Columbia pictures na začátku a MGM na konci, kde místo lva vystrčil hlavu sám choreograf Martin Pacek. Meziznělčí však patřilo divadlu - tancům, které v osobitém pojetí zpracovávaly téma hmyzu jako velkou bajku. V každém hmyzím druhu bylo nalezeno něco lidského. Klíšťata byla znázorněna jako vojáci, na louce se rozvinul boj o cukr mezi mravenci - černí "ferdovití" snaživci byli vytlačeni silnými rezavými monstry, nad nimiž posléze zvítězila lest ženského půvabu v podobě faraonek v kleopatrovském oblečku. Vítězem boje však byli až hrobaříci, neboť cukr byl otráven. Jedním z nejpůsobivějších tanců pak byly Nebezpečné známosti - tedy namlouvání kudlanek. Snad i díky hudbě a oblekům se v tomto tanci zrcadlil svět náboženských válek a poprav zajatců odříznutím hlavy. Leitmotiv písně sice určoval jako hlavní téma s s s s s sex, ale i paralela s popravami mohla diváka napadnout.

Stejně jako u prvé půle večera by stálo za zmínku mnohem více, ale u BUFO více než jindy platí "Kdo neviděl, neuvěří". A tak Vám vřele doporučuji hlídat v kulturních přehledech položku BUFO anebo zajít na představení druhého Packova souboru Veselé skoky do Celetné na představení Na hlavu. Je to sice odjinud, méně nadsázky a více života, ale zážitek je to stejně silný.

autor: Jelena Malostranská
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser