Bubnovali v Bubnech a ve Washingtonu, aby rozezněli ticho kolem i v sobě
Nádraží Praha-Bubny rozezněly stovky bubnů. Akce nazvaná Bubnování pro Bubny připomněla 74. výročí prvního židovského transportu z Prahy. Netradiční pietní akt pořádala iniciativa Památník Šoa Praha, která se dlouhodobě snaží oživit prostory starého nádraží a vybudovat v nich aktivní Památník ticha.
Zatím ale chybí finanční prostředky, a tak vznikají dílčí projekty, na které by měl památník navázat. Kromě řady dalších aktivit, například dlouhodobě plánované výstavy předloh k úspěšnému komiksu Arta Spiegelmana Maus ve Veletržním paláci v Praze, společnost uspořádala v pátek 16. října happening, při kterém se sešly stovky bubeníků.
Narušit ticho pasivityŘeditel společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl celou akci zahájil na pódiu, které vyrostlo přímo před nádražní budovou. Pod ním se už dlouho před začátkem sešly stovky lidí s deštníky a s bubny pod paží. Od účasti na happeningu Bubnování pro Bubny je ani špatné počasí neodradilo. „Chtěli jsme dát prostor každému, kdo má chuť přijít,“ říká Pavel Štingl, „a narušit ticho pasivity, která je nejen obecným jevem pořád se vracejícím, ale rozeznít i ticho v sobě.“
Rozlehlé prostranství kolem obrovské, nedávno odhalené sochy Aleše Veselého tak brzy naplnil zvuk bubnů, které si návštěvníci mohli zakoupit od pořadatelů na crowdfundingovém webu a podpořit tak celou akci, což udělaly skoro dvě stovky lidí. Druhou možností bylo přinést si z domova cokoli, na co se dá bubnovat. Tempo všem udávali profesionální hudebníci jako třeba David Koller.
Když se na jevišti zrovna nebubnovalo, střídali se u mikrofonu herci, kteří předčítali z různých textů z dávnějších i nedávných časů, v nichž se autoři, spisovatelé i myslitelé vyjadřovali k problematice holocaustu. Na jeviště přišla Nela Boudová nebo Bára Hrzánová, která většinu času sama bubnovala a zapojila se tak k hlasitému rytmu, stovek českých bubeníků. Ten se ale neozýval jen v Praze.
K projektu Památníku Šoa se připojili i ve Spojených státechV předvečer připomínky prvních transportů se bubny rozezněly na české ambasádě ve Washingtonu. Akci tam zahájila osobně Madeleine Albrightová. Zahraniční zpravodajce Českého rozhlasu Lence Kabrhelové vysvětlila, proč se k bubnování připojila: „Musíme na to vzpomínat a nikdy nesmíme zapomenout na to, co se stalo. A nesmíme o tom mlčet, ale naopak, mluvit. Vždy musíme dávat pozor na to, co se děje lidem, kteří nemohou sami něco udělat a potřebují pomoc.“
Připomínka prvního židovského transportu prý pro Madeleine Albrightovou má i osobní rozměr, z nádraží Praha-Bubny zřejmě odjížděli i její prarodiče na cestu do Terezína. Tam zemřelo celkem 26 členů její rodiny. I proto se tam letos v létě vydala: „Celá ta naše cesta byla velmi důležitá, vzala jsem s sebou své dcery a vnoučata a mluvili jsme o tom, co se naší rodině stalo.“
Pro neustálou připomínku historie Iniciativa Památník Šoa Praha pořádá podobné akce
Bubnováním pro Bubny jeho snaha rozhodně nekončí. Příští rok by podle Pavla Štingla měl vzniknout scénář stálé expozice pro chystaný Památník ticha a v březnu bude výročí vyhlazení vězňů terezínského rodinného tábora připomínat interaktivní výstava. Návštěvníci se budou moci s tablety sami procházet po Praze 7 a díky speciálnímu programu zjišťovat historii jednotlivých domů, kde žili lidé před deportací.
