Brzy jsem zjistila, že herectví pro mě není. Pozornost mi nedělá dobře, jsem raději na druhé straně, říká režisérka Kamila Polívková
22. leden 2024
Na ničem prý příliš nelpí a ráda přijímá nové výzvy. Jedna z nich – režie inscenace Juices v Mannheimu – jí dokonce přinesla další zahraniční nabídky ke spolupráci. Kromě Německa režíruje na Slovensku, v Praze i Brně, kde už jako dospívající zjistila, že miluje energii vloženou do společné tvorby. Jak se v Divadle Komedie dostala z pozice scénografky k režii? A proč se nyní intenzivně věnuje pracovněprávním vztahům? Kamily Polívkové se ve Vizitce ptala Hana Slívová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
