Brýle jsou často vnímané jako nutné zlo. Přitom to bývá skvělý doplněk, říká designér obrouček Ondřej Vicena

5. květen 2022

Věnuje se designu a sběru obrouček brýlí, které nyní představuje na výstavě v pražské Galerii UM. Má rád vintage estetiku, hudbu tvořenou osmdesátkovými syntezátory a ve své volné tvorbě často pracuje s nostalgií a pamětí míst. Díky partnerce Elišce Lhotské a jejímu otci Zdeňkovi Lhotskému proniká také do tajů skla. Hostem Ondřeje Cihláře byl ve Vizitce designér Ondřej Vicena.

Zpěvačka Naďa Urbánková, designér Michal Froněk anebo výtvarník Mark Ther – to jsou podle Ondřeje Viceny lidé s vizuálně zajímavými brýlemi na nose. Právě o devět let starší Ther, muž, jenž brýle „používá jako dokonalý doplněk osobnosti“, byl pro Vicenu jedním z inspiračních zdrojů. „Nosil velké kulaté brýle už v době, kdy to nebylo obvyklé. Hledal si pro sebe u optiků speciální obroučky podpultovky, které nechtěli prodávat. Díky němu se ale také ve své práci víc zabývám historií a také třeba brýlemi, které nosil Andy Warhol,“ konstatuje.

Brýle + blešák = Optiqa

Ondřej Vicena je rozkročený mezi konceptuální umění, které jej láká coby absolventa Ateliéru nových médií I na AVU, a produktový design. Tomu se jako doktorand věnuje na UMPRUM. Jeho dlouhodobý zájem o brýle, obroučky, jejich skla a historii výroby vyústil v založení vlastní designérské značky Optiqa, která kombinuje zálibu v brýlích jako předmětu a blešákové retro estetice. Do studia přišel ve vlastnoručně navržených obroučkách Okula OV3 se speciálním klipem proti slunci. Jejich styl vychází z padesátých let a koupit si je může každý, Vicena totiž už tři roky spolupracuje s firmou Okula Nýrsko jako podnikový designér. K této pozici mu dopomohla i náhoda: na exkurzi se do Okuly jel podívat zrovna v době, kdy společnost ukončila spolupráci s někdejším designérem, a tak se domluvila právě s Vicenou.

Saskia Burešová na vizuálu výstavy Brejle a okuliare, Design brýlí v Československu

Praktický zájem o brýle jakožto doplněk osobnosti u sebe Ondřej Vicena pozoroval už na základní škole, kdy se pod vlivem článku o boybandu Lunetic vydal k optikovi s žádostí o žluté zabarvení skel svých vlastních brýlí. „Když jsem pak při výtvarce míchal barvy, musel jsem se na ně dívat bez brýlí. Tak žlutá ta skla byla,“ usmívá se. Dnes o technologii výroby brýlí občas přednáší studentům Ateliéru průmyslového designu, kteří také navrhli brýle prezentované ve speciální části výstavy Brejle a okuliare. Design brýlí v Československu. Ta je do konce května k vidění v pražské Galerii UM na náměstí Jana Palacha. „Lidi často brýle vnímají jako nutné zlo, přitom to může být skvělý doplněk, dobrá příležitost. Líbí se mi, jak úzce jsou spojené s osobností jejich nositele,“ říká.

Retromuseum, výstava Brejle a okuliare, kurátor Ondřej Vicena

Ve Vizitce Ondřej Vicena mluvil také o vlivu pedagogů, jež během svých studií v Plzni, Praze a Berlíně potkal, o radosti z koupě syntezátoru z 80. let, který mu prodal člen souboru dechové hudby, o francouzských údolích, kde se v zimě vyrábějí krásné zakázkové brýle, o síle barevných skel a také o divadelnických kořenech jeho rodiny. Zatímco dědeček František Vicena hrál například ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, babička Naděžda Vicenová působila v pražském Divadle v Dlouhé.

V současné době pracuje Ondřej Vicena ne výstavním projektu pro GASK v Kutné Hoře. Pink brýle bude instalace napojená na osobnost Jana Amose Komenského, který hovořil o brýlích – mámení vyrobených z domněnek a zvyků.

Spustit audio

Související