Brýle jsou často vnímané jako nutné zlo. Přitom to bývá skvělý doplněk, říká designér obrouček Ondřej Vicena
Věnuje se designu a sběru obrouček brýlí, které nyní představuje na výstavě v pražské Galerii UM. Má rád vintage estetiku, hudbu tvořenou osmdesátkovými syntezátory a ve své volné tvorbě často pracuje s nostalgií a pamětí míst. Díky partnerce Elišce Lhotské a jejímu otci Zdeňkovi Lhotskému proniká také do tajů skla. Hostem Ondřeje Cihláře byl ve Vizitce designér Ondřej Vicena.
Zpěvačka Naďa Urbánková, designér Michal Froněk anebo výtvarník Mark Ther – to jsou podle Ondřeje Viceny lidé s vizuálně zajímavými brýlemi na nose. Právě o devět let starší Ther, muž, jenž brýle „používá jako dokonalý doplněk osobnosti“, byl pro Vicenu jedním z inspiračních zdrojů. „Nosil velké kulaté brýle už v době, kdy to nebylo obvyklé. Hledal si pro sebe u optiků speciální obroučky podpultovky, které nechtěli prodávat. Díky němu se ale také ve své práci víc zabývám historií a také třeba brýlemi, které nosil Andy Warhol,“ konstatuje.
Brýle + blešák = Optiqa
Ondřej Vicena je rozkročený mezi konceptuální umění, které jej láká coby absolventa Ateliéru nových médií I na AVU, a produktový design. Tomu se jako doktorand věnuje na UMPRUM. Jeho dlouhodobý zájem o brýle, obroučky, jejich skla a historii výroby vyústil v založení vlastní designérské značky Optiqa, která kombinuje zálibu v brýlích jako předmětu a blešákové retro estetice. Do studia přišel ve vlastnoručně navržených obroučkách Okula OV3 se speciálním klipem proti slunci. Jejich styl vychází z padesátých let a koupit si je může každý, Vicena totiž už tři roky spolupracuje s firmou Okula Nýrsko jako podnikový designér. K této pozici mu dopomohla i náhoda: na exkurzi se do Okuly jel podívat zrovna v době, kdy společnost ukončila spolupráci s někdejším designérem, a tak se domluvila právě s Vicenou.
Praktický zájem o brýle jakožto doplněk osobnosti u sebe Ondřej Vicena pozoroval už na základní škole, kdy se pod vlivem článku o boybandu Lunetic vydal k optikovi s žádostí o žluté zabarvení skel svých vlastních brýlí. „Když jsem pak při výtvarce míchal barvy, musel jsem se na ně dívat bez brýlí. Tak žlutá ta skla byla,“ usmívá se. Dnes o technologii výroby brýlí občas přednáší studentům Ateliéru průmyslového designu, kteří také navrhli brýle prezentované ve speciální části výstavy Brejle a okuliare. Design brýlí v Československu. Ta je do konce května k vidění v pražské Galerii UM na náměstí Jana Palacha. „Lidi často brýle vnímají jako nutné zlo, přitom to může být skvělý doplněk, dobrá příležitost. Líbí se mi, jak úzce jsou spojené s osobností jejich nositele,“ říká.
Ve Vizitce Ondřej Vicena mluvil také o vlivu pedagogů, jež během svých studií v Plzni, Praze a Berlíně potkal, o radosti z koupě syntezátoru z 80. let, který mu prodal člen souboru dechové hudby, o francouzských údolích, kde se v zimě vyrábějí krásné zakázkové brýle, o síle barevných skel a také o divadelnických kořenech jeho rodiny. Zatímco dědeček František Vicena hrál například ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, babička Naděžda Vicenová působila v pražském Divadle v Dlouhé.
V současné době pracuje Ondřej Vicena ne výstavním projektu pro GASK v Kutné Hoře. Pink brýle bude instalace napojená na osobnost Jana Amose Komenského, který hovořil o brýlích – mámení vyrobených z domněnek a zvyků.
Související
-
Navrhování módy není jen zábava. Funkční byznys vyžaduje vytrvalost, říká designérka Kubíčková
Hostem Markéty Kaňkové byla ve Vizitce finalistka cen Czech Grand Design Zuzana Kubíčková.
-
Tohle je design, děti. Chtěl jsem výstavu, na které se smí na materiály sahat, říká designér Pelcl
V pětašedesáti získal Jiří Pelcl Fulbrightovo stipendium a v New Yorku studoval tvorbu nábožensky založené skupiny Shakers, která vytvářela a mezi sebou směňovala nábytek.
-
Velké nápady přišly v hospodě při kreslení na ubrousek, říká světový designér Jan Plecháč
Jeho lustry inspirované velkými operními domy mají doma herečka Salma Hayek nebo zpěvák Justin Bieber, designér Jan Plecháč ale stojí za řadou dalších zajímavých projektů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka