Brusel je belgickým centrem nového cirkusu

Poté, co Brusel pomáhal v podpoře multižánrových uměleckých projektů a současného tance, přišel na řadu projekt Focus Circus, tedy rok zasvěcený novému cirkusu. Jeho cílem je propagovat Brusel, jakožto kulturní region s pomocí jednoho uměleckého artiklu a tím budou mezi březnem 2018 a 2019 právě cirkusová umění. Belgie sice není tak výraznou cirkusovou velmocí, jako kupříkladu sousední Francie, ale cirkus zde má své pevné místo. Belgie, na rozdíl třeba od České republiky, disponuje profesionální cirkusovou školou. Na École supérieure des arts du cirque je možné studovat tříletý bakalářský obor, jehož absolventy jsou profesionální artisté. Důležitou osobností, která se už víc než dvacet let zasluhuje o rozvoj nového cirkusu v zemi, je Catherine Magis.

Spíš než o belgickém cirkuse bychom mohli hovořit o cirkuse bruselském. Nejen kvůli tomu, že Brusel je hlavním městem Belgie, ale také proto, že je belgickým kulturním centrem a hlavně je belgickým centrem nového cirkusu. Proč tomu tak je? Především proto, že je to multikulturní město a cirkus jako umění je ze své podstaty mezinárodní a multikulturní. A svou pestrou multikulturní povahou je příznačný i bruselský nový cirkus. Jeho rozmanitost je výsledkem setkávání různých kultur i žánrů. Artisté ze všech koutů světa přináší svůj potenciál i osobitý tvůrčí pohled a Brusel je takto vítá.
Cathrine Magis

Catherine Magis je zakladatelkou a ředitelkou kreativního cirkusového centra Espace Catastrophe. Je to organizace, která se od roku 1995 aktivně podílí na rozvoji cirkusu a cirkusových umění v Bruselu a vůbec v Belgii. Mezi hlavní aktivity tohoto cirkusového centra patří podpora vzniku nových inscenací, kterým nejen že poskytuje prostor, ale také jim pomáhá s produkcí a propagací. Espace Catastrophe také vydává tištěný cirkusový magazín C!RQ en CAPITALE a je zázemím pro cirkusové dokumentační centrum. Espace Catastrophe letos už po patnácté v Bruselu pořádá festival UP, pokračuje Catherine Magis.

Organizaci Espace Catastrophe jsem založila, když jsem se vrátila ze studií na cirkusové škole v Montrealu. Důležité bylo, že před vstupem do světa cirkusu jsem si prošla divadelním vzděláním i praxí. A tyto dva světy jsem chtěla propojit i v Espace Catastrophe, kde usilujeme o multižánrový charakter inscenací. Když jsem zakládala tuto organizaci, měla jsem na mysli, že v Belgii je zapotřebí cirkusového centra, které pomůže povýšit cirkus na úroveň jiných uměleckých druhů. Bylo potřeba vytvořit místo pro trénink a přípravu nových inscenací. Rozhodla jsem se, že jednou cirkus zaplaví celý Brusel a toho se nám nakonec podařilo dosáhnout. Cílem není uzavírat se ve vlastní cirkusové bublině, ale spolupracovat s ostatními uměleckými obory – divadelníky, hudebníky, výtvarníky i tanečníky.
Cathrine Magis

Letos se na jeho 15. ročníku představí 150 artistů ve 30 představeních, z nichž 10 je belgických premiér. Jednou z nich je i novocirkusová inscenace nazvaná Strach – A Fear Song. Režisérem je Patrick Masset, zakladatel a umělecký vedoucí Théâtre d'1 Jour, pod jehož hlavičkou byla premiéra uvedena.

Kamion na scéně proráží temnotu. Zbrusu nový Faust v Národním divadle

• Upravit
• Smazat

Tvůrčí tým činohry Národního divadla v Praze představuje nového Fausta, životní dílo Johana Wolfganaga Goetha. Jejich současné uchopení vychází z obou dílů této dramatické básně v novém překladu básníka Radka Malého. Režisér Jan Frič zasadil příběh Fausta do útrob reálného nákladního automobilu.

Zpěvačka Julie Calbet za doprovodu pianisty Jeana-Louise Cortese umocňuje snovou atmosféru představení inscenace Strach – A Fear Song. Netradiční název plyne z touhy režiséra Patricka Masseta pojmenovat cirkusovou novinku pro něj cizím slovem, které znamená strach, ale které mu libě zní. Zvolil proto polské slovo, které se shoduje i s tím českým.

Těla, která se dotýkají, a hlas, který je podpírá. Od začátku až do konce představení jsou síla hlasu a síla lidského těla ve vzájemných proměnlivých vztazích. Je to inscenace, ve které se mísí neklid i důvěra tří akrobatů - Airelle Caen, Guillauma Sendrona a Denise Dulona. Nápad na vytvoření představení, jehož hlavním tématem má být strach, v sobě režisér Patrick Masset nosil už dvacet let.

To bylo ještě v době, kdy jsem působil v souboru Vent d’Autan, což byl soubor, který se specializoval na párovou akrobacii. Tehdy jsem požádal vedoucího souboru Rémyho Balaguého, aby mi ukázal základy párové akrobacie, která mě jako divadelníka tolik fascinovala. Chtěl jsem se to naučit. Strávili jsme tak spolu dva dny a já si to skutečně vyzkoušel. Pak mi trvalo dvacet let, než jsem pro realizaci inscenace založené na párové akrobacii našel ten správný tým. Tři akrobaté, kteří v inscenaci vystupují, jsou původně ze souboru XY, což je soubor s dlouholetou tradicí, která je založená na párové akrobacii a soudržnosti kolektivu. Zpěvačku jsme pro tento projekt hledali dlouho. Na konkurz jich přišlo padesát! Když jsme tým, dali dohromady, mohli jsme společně velmi otevřeně přistoupit k tématu strachu, který nás provází od dětství, už jen třeba v podobě nočních můr. Symbolika představení spočívá v tom, že tři akrobaté nosí a podpírají zpěvačku, jsou tedy těly, prostřednictvím nichž, tento hlas promlouvá. A tento hlas se nechává slyšet. Je hlasem, který nesouhlasí s křivdami a bezprávím. Jsme přesvědčeni o tom, že právě o tom bychom v současné době měli nahlas mluvit.
Patrick Masset