Bravo Mahler aneb Palicí do kovadliny. Literárně-hudební pásmo ke 110. výročí úmrtí Gustava Mahlera

17. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Gustav Mahler (1860–1911)

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Literárně-hudební pásmo z textů českých básníků, spisovatelů a výtvarníků, inspirovaných dílem a životem Gustava Mahlera. Uvádíme jako připomínku 110 let od smrti geniálního hudebního skladatele. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Připravil: Miloš Doležal (z textů Josefa Kroutvora, Karla Valtera, Ivana Martina Jirouse, Tomáše Mazala, Bohumila Hrabala, Jonáše Hájka a vlastních) 
Účinkují Ivan Řezáč, Miroslav Hanuš, Bořík Procházka, Vojtěch Hájek, Michal Pavlata
Hudba: skladby Gustava Mahlera v podání Dagmar Peckové, Pražského komorního orchestru, Vídeňských filharmoniků a Chicago Symphony Orchestra
Režie: Hana Kofránková
Natočeno: v roce 2011

„Člověk je takřka nástrojem, na němž hraje vesmír,“ píše kdesi Gustav Mahler. My můžeme tento výrok snad pootočit: Mahlerova hudba je vesmír, který sestupuje na zem a inspiruje – třeba české básníky, spisovatele a výtvarníky, kterým se jeho hudba i vysočinská krajina s Mahlerovou rodnou kališťskou hospodou zadřela do mysli...

Čtěte také

Gustava Mahlera provázel již od studentských let zcela vážný zájem o literaturu a zvlášť o poezii. Přestože měl na jihlavském gymnáziu s předmětem německý jazyk a literatura vážné problémy a patřil mezi nejhorší žáky (později to komentoval slovy: „Mládí jsem strávil na gymnáziu a nic jsem se nenaučil.“), literatura mu pomáhala „porozumět světu“, byla mu oporou v jeho hledání smyslu umění a života, inspirovala ke komponování a probouzela tóny.

Skladatel i básník

Jistě v ní nacházel – především v poezii – hudebnost, rytmy a obrazy, které odpovídaly jeho vnitřnímu vyladění. Nejdříve to byly knihy německého prozaika Jeana Paula, které se zájmem četl v mládí. Dokonce putoval v létě 1883 s kamarádem Krzyzanowským z Chebu do spisovatelova rodiště a jedna Paulova novela je také inspiračním zdrojem Symfonie č.1. Později do svého díla „přijal“ Goethovu poezii, verše Friedricha Rückerta, Clemense Brentana, lidovou poezii nebo čínské básníky a Li-Pa zvláště. Se zájmem se nořil do básní a filozofických úvah Friedricha Nietscheho.

Po přijetí křestu četl intenzivně Nový zákon a především dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nesmíme zapomenout ani na to, že řadu textů, posléze zhudebněných, si Mahler napsal sám nebo využil jako východisko básnické texty, které následně dopsal, dotvořil. Tedy Gustav Mahler nejen jako hudební skladatel, dirigent či ředitel operních domů, ale také jako básník (dnes bychom spíše řekli textař), který úporně zápasil s jazykem.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio

Související