Božena Němcová: Nenech si být dlouhý čas! Rozhlasová koláž ze spisovatelčina zápisníku

1. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Božena Němcová: Nenech si být dlouhý čas! Rozhlasová koláž ze spisovatelčina zápisníku

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Jedinou větší dosud nepublikovanou písemností Boženy Němcové je tzv. Malý zápisník uložený v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. Na jeho stránečkách hustě popsaných perem i tužkou sledujeme autorku v běhu dní, jak si na přeskáčku zapisuje to, co potřebuje uchovat na později – od domácího účetnictví až po rozsáhlé výpisky z literatury. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Z dosud nevydaného rukopisu připravili Václav Maidl a Petr Gojda.
Německé pasáže citovány v překladech Václava Maidla a Anny Siebenscheinové.
Účinkují: Marek Holý, Magdaléna Borová, Petr Gojda
Režie: Aleš Vrzák
Premiéra: 9. 2. 2020

Pod zápisníkem si nesmíme představovat ani diář, ani deník. Dnes má podobu hnědé kožené knížečky, která obsahuje 167 listů – ty však nejsou popsány souvisle. Celek představuje jakýsi mozaikovitý obraz života Boženy Němcové a jejích zájmů kolem doby, kdy vydala Babičku (jedinou přesnou datací v textu je záznam o úmrtí cara Mikuláše I. dne 2. března 1855). Začíst se do něj znamená svého druhu archeologický výzkum autorčina myšlení. Kromě zápisků o finančních výdajích a kratších i delších literárních citátů tu najdeme až etnografické poznámky o životě na vsi, o panském honu, o práci v textilkách apod.

Vždyť lidé jsou stále stejní, směsice rozumu a vášně

Můžeme sledovat, jak vnímavá byla Němcová vůči jazyku – poznamenávala si zajímavá rčení, odchylky v dialektu, sestavovala si soupisy přirovnání, aforismů a dokonce i nadávek. V jednom zápisu se pak objevuje záznam z putování na hrad Kokořín a do přilehlých lesů, kde autorka vzpomene na svého zesnulého syna Hynka – a najednou nahlížíme do mateřského srdce a jedné z největších ran, které spisovatelku postihly.

Kdož ví, co se tu dělo před několika sty lety, kdo tu chodil po podlaze, kde nyní tráva roste, – a zdali podobné myšlénky některou pani nepronikaly, dívajíc se z okna do divokého údolí, co moji mysl pronikají. Vždyť lidé jsou za těch tisíc let stále stejní, směsice rozumu a vášně.

Na opuštěném kokořínském hradě jakoby autorka mluvila i k nám, překvapeným ze živosti a blízkosti zápisníku a také z šíře autorčiných zájmů i z její píle. Tuhle živost a blízkost v rozhlasovém pásmu režiséra Aleše Vrzáka ještě podtrhují herectví Magdaleny Borové a Marka Holého a nově natočené citace dobové hudby i moderní hudba od Jana Trojana.

Magdaléna Borová

Literaturou a pro literaturu žila

Boženu Němcovou vnímáme jako nejdůležitější představitelku české literatury v 19. století. Proto možná překvapí, když při listování Zápisníkem zjistíme, že čeština je v něm stejně často užívaným jazykem jako němčina. V němčině tu nejčastěji čteme výpisky z literatury, které nám umožňují vhled do spisovatelčina „archivu“ a jsou tak nedocenitelným zdrojem informací o dobové četbě. Mezi autory dominují Adalbert Stifter, Johann Wolfgang Goethe, Heinrich Heine, Nikolaus Lenau, Karl Gutzkow, Alfred Meissner, objeví se tu ale i Georges Sandová nebo tehdy populární Háfíz. A v neposlední řadě se v zápisníku nachází 27 čtyřverší z Havlíčkova Křtu svatého Vladimíra, který tehdy koloval pouze v opisech.

Navzdory nuzným životním podmínkám je ze zápisníku patrná Němcové sečtělost. A jestliže Franz Kafka, její obdivovatel, o sobě kdysi prohlásil, že jeho život je literatura, lze o Němcové prohlásit, že literaturou a pro literaturu žila.

autoři: Petr Gojda , Václav Maidl
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová