Botanická zahrada s geniem loci. Učil zde Albert Einstein, část skleníků vybombardovali spojenci
Botanická zahrada s geniem loci: Nová expozice ukazuje zanikající mokřady v české krajině
Jako nad šumavskými rašeliništi se budou návštěvníci cítit na povalovém chodníčku v nové expozici o slatině a rašelině. Botanická zahrada ji u zdi s ulicí Benátskou připravila ke sto dvacátému výročí svého otevření v areálu Na Slupi. Kvůli epidemiologické situaci, která zapříčinila, že byla zahrada velkou část podzimu a v zimě zavřená, expozice na své návštěvníky stále ještě čeká.
„Ačkoli rašelina a slatina jsou odlišné biotopy, něco je spojuje – jsou to mokřady s trvalým přísunem spodních vod, kterých je teď nedostatek. A právě proto je důležité ukazovat lidem ne jen krásné skalničky, ale také tyto důležité rostliny s jejich biotopy,“ vysvětluje kurátor Lubomír Hrouda. Naráží tím na trend meliorací a odvodňování v naší krajině v posledních desítkách let.
Rostliny v nové expozici jsou obrazem skutečných biotopů v české krajině – a to rašeliniště v CHKO Třeboňsko a slatě v Hrabanovské černavě v Lysé nad Labem. „Expozici se povedlo vytvořit během dvou let, což je rekordně krátká doba,“ popisuje docent Hrouda. „Podíleli se na ní zahradníci i techničtí pracovníci zahrady, díky čemuž se povedlo srazit původní odhadovanou cenu v řádu sta tisíců na podstatně menší částku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
