Botanická zahrada s geniem loci. Učil zde Albert Einstein, část skleníků vybombardovali spojenci
Botanická zahrada s geniem loci: Nová expozice ukazuje zanikající mokřady v české krajině
Jako nad šumavskými rašeliništi se budou návštěvníci cítit na povalovém chodníčku v nové expozici o slatině a rašelině. Botanická zahrada ji u zdi s ulicí Benátskou připravila ke sto dvacátému výročí svého otevření v areálu Na Slupi. Kvůli epidemiologické situaci, která zapříčinila, že byla zahrada velkou část podzimu a v zimě zavřená, expozice na své návštěvníky stále ještě čeká.
„Ačkoli rašelina a slatina jsou odlišné biotopy, něco je spojuje – jsou to mokřady s trvalým přísunem spodních vod, kterých je teď nedostatek. A právě proto je důležité ukazovat lidem ne jen krásné skalničky, ale také tyto důležité rostliny s jejich biotopy,“ vysvětluje kurátor Lubomír Hrouda. Naráží tím na trend meliorací a odvodňování v naší krajině v posledních desítkách let.
Rostliny v nové expozici jsou obrazem skutečných biotopů v české krajině – a to rašeliniště v CHKO Třeboňsko a slatě v Hrabanovské černavě v Lysé nad Labem. „Expozici se povedlo vytvořit během dvou let, což je rekordně krátká doba,“ popisuje docent Hrouda. „Podíleli se na ní zahradníci i techničtí pracovníci zahrady, díky čemuž se povedlo srazit původní odhadovanou cenu v řádu sta tisíců na podstatně menší částku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
