Botanická zahrada s geniem loci. Učil zde Albert Einstein, část skleníků vybombardovali spojenci

Botanická zahrada s geniem loci: Největší skalkou zahrady je Karlštejn, brzy se dočká obnovy

Pro vybudování jižně orientované skalky dovezli v roce 1904 údajně 30 vagonů hlubočepského vápence. „Proto se největší skalce u nás říká Karlštejn,“ říká docent Lubomír Hrouda, který naráží na to, že slavný český hrad stojí na vápencové ostrožně. „Skalka byla vystavěna podle tehdejší módy, takže uprostřed je břečťanem porostlá jeskyně – grota, což bylo na konci 19. století velmi oblíbené.“ Právě vápencové podloží je klíčové pro úspěšné pěstování rozmanitých skalniček.

„Horniny sem dovážíme i nyní, protože postupně vznikají další a další drobné skalky,“ vysvětluje ředitel Botanické zahrady PřF UK Ladislav Pavlata. Součástí Karlštejna je i potůček s jezírkem. „Když jsem sem nastoupil, potok byl sycen vodou z kohoutku, a to celou sezonu, za což jsme museli tvrdě platit. Proto jsme vytvořili nový odizolovaný potůček, ve kterém voda cirkuluje pomocí čerpadla.“

Karlštejn, na kterém rostou z větší části české a slovenské druhy bylin, čeká v příštích několika málo letech obnova. „Měla by na ní zůstat ryze česká květena. Ta slovenská najde domov v nové karpatské skalce, kterou chystáme otevřít asi za dva až tři roky,“ odhaduje Lubomír Hrouda. Péče o domácí květenu dokládá novodobý trend v koncepcích botanických zahrad, kterým je ústup od sbírání exotických rostlin. Zahrady se nyní daleko více zaměřují na uchování a konzervaci rostlin a biotopů daného regionu.

autor: Kateřina Havránková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová