Bolest přetrvává a cesta nekončí. Spisovatel Lubomír Vejražka dovršil trilogii věnovanou muklům a jejich rodinám

Přebal knihy Bolest přetrvává a cesta nekončí spisovatele Lubomíra Vejražky|foto:Nakladatelství Baset

Třetí počin série se jmenuje Bolest přetrvává a cesta nekončí – Nesmrtelný otisk v podvědomí národa. Autor v ní popisuje, jakými formami komunisté týrali své oběti a jak se zle a nesmyslně mstili i na jejich rodinných příslušnících. V knize současně polemizuje s těmi, jež svými názory minulý režim obhajují a tvrdí, že jsme ho vlastně sami legitimizovali. Prý kdybychom byli nespokojeni, bouřili bychom se. Vejražka si v knize vymyslel postavu Mlžilky. K té často mluví a vyvrací její tvrzení.

Publikace vznikala několik let a autor v ní často předpovídá události, jež se postupně dějí. Vlastně tak prorokoval i válku na Ukrajině. „Psal jsem o tom, co má Rusko za sebou, namátkou: východní Ukrajina, Krym, Podněstří, Gruzie… Upozornil jsem, že ta věc může jít dál, a pokud půjde, objeví se tu spousta lidí, kteří budou s Putinem souznít a spolupracovat. Že tu silně roste pátá kolona chystající se na pozice gubernátorů české kolonie, která bude součástí Velkoruska,“ obává se Vejražka.  

Při psaní vycházel z rozhovorů s pamětníky, jejich partnery i potomky; v popisovaných příbězích ovšem mění jména i místopis. „Jedná se o citlivé životní okamžiky. Ti lidé se mi zpovídali skoro jako na psychoterapii s podmínkou, že jejich jména v knize nezazní. O tom, co všechno mi popisovali, totiž často nevěděla ani jejich rodina, a oni nechtěli, aby je kdokoliv rozpoznal,“ vysvětluje. Byla to daň, kterou musel zaplatit výměnou za upřímnost svých respondentů. „Dostal jsem z nich ty nejniternější záležitosti, které by jinak zůstaly nevyřčeny,“ hájí anonymitu svých spolupracovníků. V zájmu autenticity a pravdivosti knihy jejich podmínku splnil.

A kniha je to opravdu silná

Podle autorových slov je určena muklům a jejich blízkým, kteří si prošli neuvěřitelným peklem, ale především našemu českému prostoru. „Když se u nás budou tyto záležitosti zlehčovat, můžeme si tímto peklem projít znovu. Ztratíme totiž protilátky proti nakažení různými nebezpečnými –ismy,“ shrnuje Vejražka základní myšlenku svého „muklovského“ triptychu.