Bohuslav Reynek: Rybí šupiny. Expresionistické básně v próze
Drobné lyrické příběhy a snové obrazy ze sbírky Bohuslava Reynka Rybí šupiny. Žádný z nich nezračí bílou bez černé, snění bez šílenství, život bez zániku a smrti. Svět je „rozlehlý rybník Belzebubův“ a člověk ochromený hrůzou a úzkostí se brání své zkáze. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V Reynkových Rybích šupinách se odráží světový zmatek po první válce, tvorba německých autorů, které překládal (například Georga Trakla) i autorovo duchovní zrání. Sbírka vyšla poprvé v roce 1922 s linoryty Josefa Čapka v Reynkově bibliofilské edici Sešity poezie.
Bohuslav Reynek byl hluboce věřícím křesťanem. To je určující i pro celé jeho dílo. Byl trojjedinou tvůrčí osobností – básníkem, překladatelem a grafikem. Většinu života prožil v ústraní na statku v Petrkově, který se stal (napříč generacemi) „poutním“ místem obdobně smýšlejících lidí. Bohuslav Reynek překládal z němčiny a francouzštiny. Po svatbě s francouzskou básnířkou Suzanne Renaud pravidelně část roku pobýval v Grenoblu. Mezi jeho blízké přátele patřili spisovatelé Max Jacob, Jean Giono nebo Jean Lebrau. Reynek řadu let spolupracoval se staroříšským nakladatelem Josefem Florianem, pomáhal také edičně formovat bibliofilskou edici Atlantis Jana V. Pojera.
Související
-
BáSnění Vojtěcha Bárty. Bohuslav Reynek: Radost
Oblíbené poetické texty vybírá a komentuje divadelní režisér Vojtěch Bárta.
-
BáSnění Terezy Šustkové. Bohuslav Reynek: Legenda
V pořadu BáSnění tento týden ze svých oblíbených poetických textů vybírá básnířka Tereza Šustková.
-
Miloš Doležal: Dnes duše má je zahrada. Bohuslav Reynek, Suzanne Renaudová a zahrada v Petrkově
Několik zamyšlení z katalogu výstavy „Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad“ humpolecké galerie 8smička.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
