Bohdan Ihor Antonyč: Konec světa aneb Hrdinové, homosexuálové, básníci...
Třebaže se Bohdan Ihor Antonyč narodil na polsko-slovensko-ukrajinském pomezí, stal se básníkem města. Centrem jeho života se stal Lvov. Básníkovy nejlepší verše jsou věnovány městu s jeho dynamikou, různorodostí, barvami i zvuky a současně světu, kterému hrozí apokalypsa.
Mezi nejvýznamnější ukrajinské básníky 20. století bezesporu patří Bohdan Ihor Antonyč (1909 – 1937). Stal se také významným překladatelem, když své současníky seznamoval s poezií Rainera Marii Rilkeho nebo Jaroslava Vrchlického. S obdivem se hlásil k odkazu Walta Whitmana a přiznával vliv, jejž na jeho poetiku autor Stébel trávy měl. Antonyčova tvorba dodnes inspiruje řadu originálních tvůrců Antonyč se např. stal jedním z hrdinů románu současného prozaika Jurije Andruchovyče. Na výročí Antonyčových narozenin se v Kyjevě pořádá rockový festival „Antonyč fest“. Jak uvedl pořadatel českého výboru z Antonyče, současný ukrajinský básník Roman Ljubkivskyj: „Jeho básnický svět se podobá arše Noemově, kde najde každá živá bytost své místo, kde se střídá v hroznech básnických obrazů reálný i fantastický svět.“
Z překladů Jaroslava Kabíčka a Tomáše Vašuta připravila pořad s názvem Konec světa aneb Hrdinové, homosexuálové, básníci Alena Morávková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.