Blaise Pascal: Ubohost i vznešenost. Fragmenty z vrcholného moralistického díla francouzského klasicismu

17. červen 2023

Esej

Úryvky ze dvou základních tematických okruhů knihy Myšlenky, klasicistního souboru úvah vztahujících se k filozoficko-teologické apologii křesťanství. Pořad uvádíme u příležitosti 400. výročí narození Blaise Pascala: veliký myslitel se narodil 19. června 1623 ve francouzském městě Clermont-Ferrand. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkuje: Aleš Procházka

Připravil: Petr Turek

Překlad: Petr Turek

Režie: Dimitrij Dudík

Premiéra: 17. 6. 2023

Francouzský matematik, fyzik, filozof a teolog Blaise Pascal (19. 6. 1623 – 19. 8. 1662) patřil k největším géniům všech dob. Jeho Myšlenky už dlouhou dobu nejsou jen apologetickým dílem ve smyslu obrany křesťanství, ale zůstávají skvělým svědectvím plamenného vnitřního života, který hledá filozofii, nedbaje na žádné uzavřené systémy, a nachází výmluvnost, která se obejde bez pravidel výmluvnosti.

Myšlenky lze přibližně dělit na dvě protikladné části: ubohost člověka a vznešenost člověka (s Bohem). Svorníkem Myšlenek je autorovo hledání „pevného bodu“, jehož by se mohlo zachytit právě objevované rozporuplné bytí člověka, chápaného jako „střed mezi ničím a vším“, mezi ubohostí a vznešeností. Východiskem dialogického pohybu Myšlenek jsou tehdejší běžně uznávané jistoty (pravdivost smyslového i mechanicky racionalistického poznání, spravedlnost, principy lidského jednání i stávající společnosti atp.).

Na Pascalovy Myšlenky se v minulosti odvolávali myslitelé nejrůznějšího zaměření, ve 20. století mj. existencialisté. Od svého vzniku působí Myšlenky jak skvělou uměleckou formou, tak i hledačským patosem a rozporuplným zápasem o nový humanismus.

autor: tur