Bjarte Breiteig: Mlha. Rekviem

03460231.jpeg

Povídka norského spisovatele.

Poslouchejte na Vltavě 31. srpna 2015 ve 22:00.


Bjarte Breiteig (1974) bývá vnímán jako pokračovatel Kjella Askildsena. Oba spojuje mistrovství poetické stručnosti a umění „nevyslovení sdělovaného“. Absenci, nedostatek či postrádání demonstrují už samotné názvy autorových povídkových sbírek. Jak Fantomové bolesti tak Surogáty odkazují k něčemu, co není.

Norský spisovatel přiznává, že jeho tvůrčí metodou je drobné texty téměř donekonečna přepisovat, až se finální tvar vyloupne jako cibule. Čtenář musí vnímat opravdu pozorně, aby z jakýchsi téměř poznámek na okraj vyčetl skutečnosti v pozadí jednotlivých textů, protože autor si navíc dovoluje drobné provazování jednotlivých povídek a některé texty spolu přímo či nepřímo souvisí.

Povídky ve sbírce Fantomové bolesti (uváděná povídka Mlha. Rekviem je z tohoto souboru) zachycují zpravidla celkem běžné, ale svým způsobem zneklidňující životní situace. Spisovatel svým vyprávěním vstupuje přímo do děje, situaci i atmosféru dramatizuje a vzápětí vyprávění ukončí tak, že čtenář zůstává s pocitem nedopovězeného, nevysvětleného. Sám autor se ostatně netají tím, že upřednostňuje takového čtenáře, pro něhož příběh nekončí přečtením...


Účinkují: Lucie Pernetová a Jan Vondráček

Autor: Bjarte Breiteig Překlad: Jitka JinříškováPřipravila: Vladimíra BezdíčkováRežie: Vladimír Gromov

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby