Bibio vydává rozpolcené album
Stephen Wilkinson, známý pod jménem Bibio, je anglický producent a hudebník, který se už na vysoké škole zamiloval do formování různorodých zvuků. V letošním roce udělal radikální řez a pod hlavičkou Warp Records, v jejichž patronaci jsou kapely jako Apex Twin, Grizzly Bear nebo Squarepusher, vydal novou desku Ambivalence Avenue.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Vezměte si pohodlné sedačky a rozložte si je přímo mezi Boards of Canada a Flying Lotus a to, co se na vás bude stereofonně linout z obou stran, vás vydatně připraví na aktuální desku Stephena Wilkinsona alias Bibia. Po posledním počinu, vydaném na jaře u Mush Records, se tenhle anglický domorodec rozhodl přesedlat vydavatelské koně a vykuklit se ze své larvy. Po pár měsících od vydání Vignetting the Compost vypustil desku další, jako by chtěl zahladit stopy, které zanechal po tomhle ne úplně chválou oplývajícím albu.
Z Warp Records nepřichází Stephen v kabátu se záplatami, s odřenými lokty ani s folktronickým parfémem z lacinějších stánků. Svůj debut Ambivalence Avenue u nového labelu vyzbrojil elektroakustickými experimenty z bezkonkurenčního antikvariátu zvuků. A není divu, že například pověstný Pitchfork ho zařadil do kategorie Best New Music. Je objevením nových Stephenových schopností a taky toho, zda dosavadní fanoušek znatelný přerod opravdu skousne.
Jestli se Bibio doposud zařazoval mezi hudebníky silně ovlivněné folkem, své čestné členství v těchto řadách postupně opouští. Album Ambivalence Avenue je rozpolcenou aktivitou, která nabaluje vrstvy polomáčené v popových strukturách s kousky hip hopu. Zapomeňte na komplikovanosti a snahy vytvořit dílo na hony vzdálené všem počinům vznikajícím každou vteřinou. Bibio se teď nesnažil vymyslet převratnou hudební kompozici ve své kariéře, poskládat nápady do co nejmenších ploch, jak od indies novinek očekáváme.
Vytře vám zrak tím, že v jednom tracku nahrne kytarové vybrnkávačky jak od táborového ohně, valčíkové lidovkové melodie a pak vás zpraží ostražitým nášupem rozechvělých efektů a smyčkami vystřiženými jak z příruček raného minimalismu. Nimrá se v detailech a neohlíží se, zda spoušť, kterou za sebou zanechává, je celistvá.
Warp Records udělali z Bibia dospělejšího umělce, který je sebevědomější ve svém výrazu. Nekuňká, své broukání formuje do větší syrovosti a srozumitelnosti a sám sebe neschovává za barikádou zvukových efektů. Umí se postavit sám s kytarou před mikrofon a nevyžaduje zbytečnou retuš. Jsou místa, kdy vás tohle album chytne za nohu a roztancuje do houpavého rytmu, ale nad splínovými písněmi přivolávajícími podzimní deprese se pozastavíte, zda by tohle u někoho jiného vůbec prošlo. Když projedete všech dvanáct písní, nemůžete vydedukovat nic jiného, než je zase zopakovat.
Ambivalence Avenue je totiž takovým rozpolceným produktem, který vám nedá spát, dokud mu nedáte šanci podruhé, potřetí i počtvrté.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
