Bezmoc je cizí zem. Odchody a návraty Violy Fischerové

8. listopad 2025

Víkendová příloha

Po létě stráveném na Elbě, v domku stojícím až úplně na konci vesnice, na samotě nad mořskou zátokou, zemřela náhle, krátce po svých sedmdesátých pátých narozeninách, básnířka a překladatelka Viola Fischerová.

Zůstala po ní nedopsaná sbírka Hrana, obsahující – i podle vyjádření samotné autorky − výrazně bilanční básně a končící verši, které daly název pořadu život a dílo Violy Fischerové připomínající:

Ještě je třeba prožít
bezmoc na vlastní kůži.
Bezmoc je cizí zem…

Autorka z generace „šestatřicátníků“ Viola Fischerová (18. 10. 1935 − 4. 11. 2010) vystudovala slavistiku, pracovala v literární redakci Československého rozhlasu a v roce 1968 spolu se svým budoucím manželem Karlem Michalem (vlastním jménem Pavel Buksa) emigrovala do Švýcarska.

Její první sbírka Zádušní básně za Pavla Buksu vychází teprve po návratu do Čech, v roce 1993, i když básně začala psát už v dětství. Koláž ze vzpomínek, básní a úvah o psaní, z dosud neznámých rukopisů a dokumentů připravila Sylva Fischerová.

autor: Sylva Fischerová