Bezbranné a bezradné ženy ve víru neuspokojivých vztahů v povídkách Katherine Mansfieldové

Spisovatelka Katherine Mansfieldová (1888–1923), která dnes bývá řazena mezi nejvýznamnější tvůrce moderní povídky, se narodila na Novém Zélandu. Ve svých devatenácti letech ale odešla do Londýna, kde se pohybovala v bohémských kruzích modernistických spisovatelů. Přátelila se například s D. H. Lawrencem nebo Virginií Woolfovou. Ta o ní prý prohlásila, že byla jediným spisovatelským talentem, na který kdy žárlila. Vdala se za literárního kritika a spisovatele Johna Middletona Murryho, ale ve svých denících popisuje i vášnivé lesbické vztahy. Společně s manželem se podíleli na vydávání avantgardní literární revue The Rhythm a časopisu The Athenaeum. V 34 letech podlehla Katherine Mansfieldová tuberkulóze.

Zanechala po sobě básně a zejména povídky, drobné obrázky z všedního života, napolo dramatické, napolo lyrické zkratky příběhů, často zaměřené k důležitému, přesně odpozorovanému detailu. Inspiraci čerpala převážně z vlastních bohatých zážitků, ale velký vliv na její tvorbu mělo dílo Antona Pavloviče Čechova. Své hrdiny a hrdinky zachycuje s psychologickou jemností uprostřed všednodenního života, ve kterém se – většinou marně – snaží dosáhnout splnění svých snů. Často se obírá námětem bezbranných a bezradných dívek a žen.