Beseda u Bigbítu má být festival jako u vás v obýváku, říká dramaturg Zdeněk Neusar

Beseda u Bigbítu
Beseda u Bigbítu

Jak je možné, že se do malé jihomoravské vesnice Tasov každoročně sjíždí špička české i zahraniční scény? A má ještě Beseda u Bigbítu něco společného s bigbítem?

O unikátní hudební přehlídce, která začíná už v pátek 2. srpna, jsme v ArtCafé mluvili s kurátorem hudebního programu Zdeňkem Neusarem. „Diskuze o tom, co je a co není bigbít a jestli jsme ještě vůbec Beseda u Bigbítu mě vždycky bavila,“ přiznává Neusar na úvod. „Původně byl název reakcí na besedy u cimbálu, které jsou pro jižní Moravu typické a na tom bigbítu jako hudebním žánru jsme si nikdy nezakládali.“

Festival bez kompromisů

Podle Neusara Beseda vždy razila názor, že nic není nemožné. „Základním cílem bylo od počátku představit aktuální československou scénu. Nové kapely, které mají čerstvě vydané desky a neohlížejí se dozadu,“ dodává. Letošní, už sedmadvacátý ročník Besedy, to potvrzuje. Na přehlídce vystoupí zpěvačka Aneta Martínková se svou kapelou Margo, autorka jedné z nejvýraznějších českých elektropopových nahrávek letošního roku. Dojde i na slovenskou písničkářku Moniku Midriakovou s projektem Leto s Monikou, Čáry života Jana Boroše nebo třeba slovenskou producentku a zpěvačku Katarzii a její politicky angažované album Antigona, které natočila společně s uznávaným producentem Pjonim.

Besedě se ale pravidelně daří vozit nejen to nejlepší ze současné české i slovenské produkce, ale i velká jména zahraniční alternativní scény. Letos na Besedě vystoupí třeba čerstvá synthopopová kapela International Teachers Of Pop z anglického Sheffieldu, která letos vydala debutovou desky plnou silných melodií i nadhledu.

Největším zářezem v programu Besedy je ale respektovaná americká kapela Algiers, která ve své velmi intenzivní hudbě míchá post-punk, gospel a silně rezonující společenská témata.

„O tuhle kapelu jsme se snažili čtyři roky, v podstatě od okamžiku, kdy v roce 2015 vystoupila na polském festivalu OFF v Katovicích,“ upřesňuje Neusar. „Tehdy nám skupina utekla a už jsme ani nedoufali, že ji někdy přivezeme, její sláva mezitím dávno přerostla Besedu. Je to zároveň jedna z mála kapel, na které se shodli všichni čtyři členové dramaturgického týmu. To se stává málokdy.“

Sami organizátoři festival označují jako „kulturu z jiného světa“. Co přesně tohle podle Neusara znamená? „Tenhle slogan jsme vymysleli v roce 2008, abychom návštěvníkům dali vodítko a naznačili, že tady jde o něco jiného, než o bigbít. Kultura z jiného světa je náš svět tak, jak si ho představujeme. Je to festival bez kompromisů. Člověk si může v deset večer zout boty a v pohodě se dostat před hlavní pódium a poslechnout si headlinera bez tlačenic. Chceme, aby lidé měli komfort, proto už nezvyšujeme kapacitu, i když by to ještě šlo. Důležité je i to prostředí malé moravské vesnice, výhled na Bílé Karpaty, topolový háj,“ uzavírá Neusar.

Poslechněte si celý hudební speciál Jiřího Špičáka:

Spustit audio

Související