Bergmanovská přehlídka

24. listopad 2001

Dílo švédského režiséra Ingmara Bergmana patří k pilířům moderní kinematografie - stejně jako kubistická a surrealistická plátna patří k základům současného malířství. Bergmanovy příběhy vybízejí k opakovanému vidění a diváka znovu a znovu inspirují k novým výkladům. Popírají povrchní názor o tom, že filozofující výpovědi musejí být nezáživné a nudé. Bergmanova dramata jsou naopak velmi napínavá a zásadním způsobem posunula také filmařské vyjadřování.

Režisérovy nejslavnější alegorie lze s trochou nadsázky přirovnat k hororům - samozřejmě ne k těm primitivním, kde pobíhají zmaškařené obludy, ale k těm vynalézavým, které atakují lidskou fantazii. Jádro Bergmanova díla má velmi blízko k existenciální filosofii, jež nepostuluje žádné iluzivní návody, klade však zásadní otázky o smyslu pobytu člověka v dnešním světě.

Společným jmenovatelem většiny Bergmanových filmů je lidská úzkost z bytí i ze smrti, která přerůstá do znetvořených vztahů a zoufalého hledání ztracených jistot. Platí to o jeho civilním dramatu Scény z manželského života připomínajícím nedávno uvedený film Nevěra, který podle Bergmanova scénáře natočila Liv Ullmanová. Obě anamnézy sledují soužití kultivovaných a zdánlivě harmonických párů, které se změní v peklo výčitek a výhrůžek a v prvém snímku dokonce ve zvířeckou rvačku. Bergmanovi hrdinové se dopracovávají zmoudření teprve poté, co se propadnou až na dno svých existencí a zahlédnou jejich konec. Žádné falešné útěchy nenabízejí ani jako dobové alegorie. V apokalyptickém dramatu Sedmá pečeť hraje středověký rytíř šachy se smrtí, a pokouší se tak získat odklad neúprosného ortelu. Klíčovou scénou jiného známého snímku Lesní jahody je hrůzný sen, kde se objevují hodiny bez ručiček a v němž je hrdina sám sebou vtahován do rakve.

Logo

Ústřední zápletku tříhodinové fresky Fany a Alexandr - tvořící jakýsi sumář celého Bergmanova díla - lze vnímat jako existenciální detektivku. Alexandr se pomstí nenáviděnému otčímovi pomocí telepatické vraždy, při níž fanatický pastor zaživa uhoří. Prvky hororu se objevují také v mysteriu Hodina vlků, kde malíře Borga pronásledují fantomové jeho podvědomí i necitelní bližní podobní upírům.

Logo

Klíčů k Bergmanovým filmům existuje mnoho a diváci obsáhlé retrospektivy jeho díla, která probíhá v pražském kině Aero, si jistě najdou své vlastní. Mezi osmnácti tituly bych rád upozornil na méně známé drama Tvář, které pro pochopení Bergmanova díla pokládám za zcela zásadní. Také toto magické drama o iluzionistovi, který k smrti vyděsí svého rivala, obsahuje scény jak vystřižené z Hitchcocka. Vypráví o konfliktu zpupného racionalismu s jasnozřivým iracionalismem, který se skrývá v podtextu všech Bergmanových příběhů.

autor: Jan Foll
Spustit audio