Beethoven na akordeon a mandolínu a Dvořákova Osmá v podání rozhlasových symfoniků
V úpravě pro akordeon, mandolínu a klavír se představila trojice izraelských umělců – provedení řídil a na akordeon zároveň hrál skladatel a dirigent Omer Meir Wellber. Mandolínu rozezněl Jakob Reuven a za klavír usedl Guy Mintus, skladatel a klavírista, který má přesahy i jazzové a s nadšením působí i jako hudební pedagog. Poslechněte si záznam přímého přenosu, který jsme vysílali 26. ledna 2026.
PROGRAM
Ludwig van Beethoven: Koncert pro housle, violoncello a klavír v úpravě pro akordeon, mandolínu a klavír (originální kadence, autor Guy Mintus)
Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur „Anglická“
Omer Meir Wellber, dirigent, akordeon
Guy Mintus, klavír
Jacob Reuven, mandolína
Beethovenův Koncert pro housle, violoncello a klavír a orchestr op. 56 je také známý pod názvem Trojkoncert. Než se vydal na cestu po světových koncertních pódiích, zazněl nejprve dvakrát soukromě na jaře 1804 pro jeho mecenáše – knížete Františka Josefa Maxmiliána Lobkowice.
Druhá polovina večera patřila hudbě Antonína Dvořáka. Symfonie č. 8 G dur, op. 88 má podtitul „Anglická“. Oslavuje krásu přírody, kterou Dvořák velmi miloval, a při jejím poslechu můžete prožít velkou škálu nálad – od líbezných pastorálních obrazů přes dramatickou atmosféru až po radostné taneční a pochodové pasáže. Zpěvnost, jako jeden z charakteristických rysů české hudby, tu Dvořák rozvinul do nádherné pestrosti.
Nechte se jí okouzlit…
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.