Bedřich Utitz: Kaleidoskop mého století
Četba na pokračování z autobiografické knihy novináře a publicisty, zakladatele exilového nakladatelství Index.
Český novinář, kapitán v.v., spisovatel, nakladatel a rozhlasový pracovník Bedřich Utitz se narodil v roce 1920 ve Vídni, v české židovské rodině. Prožil tedy téměř celé dvacáté století a četné jeho peripetie zakusil na vlastní kůži.
Po dětství stráveném ve Vídni se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se jako mladý student pohyboval v české i německé kulturní sféře. V roce 1939 však židovská rodina využila možnosti emigrovat do Palestiny. B. Utitz se tam přihlásil do československé zahraniční armády; zúčastnil se bojů u Tobruku, poté u Dunkerque.
Po návratu do vlasti pracuje v ČTK, zakládá rodinu a vstupuje do KSČ. Posléze rozpozná svůj omyl: „Nestydím se za to, že jsem v roce 1945 do komunistické strany vstoupil. (...) Vadí mi ovšem, že mi trvalo příliš dlouho, než jsem definitivně prohlédl.“
Události Pražského jara zastihnou Utitze v pozici rozhlasového pracovníka – v srpnu 1968 se aktivně podílí na svobodném, nezkresleném vysílání Československého rozhlasu. Bezprostředně poté je mu důrazně doporučena už druhá – emigrace.
Tentokrát se usadí v Německu, kde mj. spoluzaloží (s Adolfem Müllerem) exilové nakladatelství Index: „Považuji založení exilového nakladatelství Index a jeho působení od roku 1970 až do sametové revoluce 1989, kdy ho již nebylo dále zapotřebí, za nejužitečnější činnost ve svém profesionálním životě. I když to vlastně vůbec nebyla moje profese.“
Po listopadu 1989 se Utitz podruhé vrací do vlasti. Pracuje pro Lidové noviny, poté pro další periodika.
Autor ve své knize vše podává s nadhledem a občas i s humorem. Ačkoli jeho životní osud je zvenčí determinován tzv. velkými dějinami, přece se právě onen jedinečný osobní příběh jeví jako to nejdůležitější.
Účinkuje: Jiří Hromada
Autor: Bedřich UtitzPřipravila: Blanka KostřicováRežie: Pavel Krejčí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.