Beckett v Národním divadle

9. říjen 2003

V roce 1958, kdy Samuel Beckett psal svůj bilancující dramatický monolog Poslední páska, byl již uznávaným autorem. Přestože mu ještě zdaleka nebylo oněch 69 let jako jeho Krappovi, bylo co bilancovat: Slibnou, ale krátkou akademickou kariéru na Trinity College v Dublinu, těžké spisovatelské začátky, kdy jeho rukopisy nakladatelé jeden po druhém odmítali, nervové zhroucení po smrti otce a následné dvouleté léčení v Londýně. Výčet životních momentů hodných bilancování by jistě obsáhl jeho ilegální činnost ve francouzském hnutí odporu, útěk před gestapem a práci zemědělského dělníka v jihofrancouzském Rousillonu.

Jistě by si vybavil poválečné období nouze a depresí, z paměti by jasně vytanul mystický zážitek z roku 1946, kdy se mu dostalo vnitřního ujištění, že zdroj tvůrčí energie je v oblasti oproštěného cítění, ne v intelektu, a pak období tvůrčího nadšení mezi lety 1946-1953, kdy kromě jiného napsal tři velké romány ve francouzštině: Molloy (1948), Malone umírá (1951) a Nepojmenovatelný (1953). Po letech odmítání v první polovině padesátých let nastal zlom, Beckett konečně našel nakladatele: Nedoma Lindona, a dočkal se mezinárodního úspěchu. Ten se ale dostavil z nečekné strany: Čekání na Godota, divadelní hra, kterou psal "rekreačně", jej proslavila nejen ve Francii, ale brzy také v Německu.

Samuel Beckett

Poslední páska byla z mnoha důvodů přelomovým dílem. Právě z tohoto období se datuje zrod Becketta-divadelníka. Stál více si uvědomoval, že uměleckým dílem není samotné drama, ale teprve jeho realizace na jevišti. Přestože byl od počátku citlivým a náročným divákem a poradcem při inscenacích svých her, teprve v šedesátých letech se zapojil také jako režisér. Do své smrti pak režíroval více než dvacet inscenací.

Poslední páska je drobným drahokamem moderní světové klasiky. Autobiografické dílo plné sebeironie a typického černého humoru, vždy pečlivě balancující na hraně mezi směšností a smutkem. Národní divadlo připravuje text k uvedení v režii šéfa činohry Michala Dočekala jako večer, ve kterém budou mít diváci možnost porovnat Beckettovu činoherní verzi v podání Josefa Vinkláře s operní verzí. V roce 1960 Beckettovu hru zhudebnil rumunský skladatel a přítel Bohuslava Martinů Marcel Mihalovici, interpretem bude Ivan Kusnjer.

autor: Jan Hančil
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.