Beata Hlavenková získala dvě nominace na cenu Anděl. Jednu má i SOČR s Tomášem Netopilem
Pozoruhodné hudební počiny i vycházející hvězdy na uměleckém nebi ocení letos poprvé v tříkolové volbě Česká hudební akademie. O nominacích hlasovalo 423 hudebních odborníků, vítězové jednotlivých kategorií budou představeni veřejnosti 27. dubna na slavnostním ceremoniálu v pražském Veletržním paláci. Nejvíce nominací získala letos Ewa Farná v kategoriích Album, Skladba, Sólová interpretka a Videoklip. Je tedy zaslouženou favoritkou letošního již třicátého prvního ročníku.
V prestižní kategorii Album se Farná uchází o ocenění s projektem Umami, kromě ní jsou nominováni Vladimír Mišík a jeho deska Noční obraz a nedávno zesnulý David Stypka a album Dýchej, které dokončili spoluhráči z kapely Bandjeez.
Čtěte také
V kategorii Klasika postoupili mezi tři nejlepší projekty dirigent Tomáš Netopil se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a hudbou Bohuslava Martinů, Ivo Kahánek s kompletním klavírním dílem Antonína Dvořáka a album Phidylé sopranistky Kateřiny Kněžíkové a Janáčkovy filharmonie Ostrava s dirigentem Robertem Jindrou.
O Anděla v kategorii Jazz se budou ucházet Dorota Barová s albem Dotyk, projekt Prometheus Nikol Bókové a autorská deska Žijutě Beaty Hlavenkové.
Ceny Anděl uděluje hudební akademie od roku 1991. Vítězové jednotlivých kategorií získávají sošku anděla s rozepjatými křídly hrajícího na roh od akademického sochaře Jaroslava Róny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
