Basista Jan Martiník – sólista Státní opery Berlín a jeho manželka sopranistka Nicola Martinik- Proksch

15. srpen 2016

Nikdy mi nebylo sympatické být vidět, vystavovat se a nechat se fotit, řekl Jan Martiník – jediný český pěvec angažovaný v sólistickém ansámblu berlínské Státní opery Unter den Linden.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Do Telefonotéky přišel se svou manželkou Nicolou Proksch, která bude na téže scéně debutovat v prosinci jako Královna noci v Mozartově Kouzelné flétně.

Svým provedením Biblických písní Antonína Dvořáka uvedl Jan Martiník letos v úžas publikum i hudební kritiky v pražském Rudolfinu na lednovém koncertu České filharmonie, kterým orchestr oslavil své 120. výročí. Krátce na to jej Jiří Bělohlávek pozval k vystoupení na svém narozeninovém koncertu v Rudolfinu.

S manželkou Nicolou byli jako sólisté v Beethovenově 9. symfonii také při uzavírání této koncertní sezóny České filharmonie na pražském Hradčanském náměstí. Zpívají společně velmi rádi, ale příležitostí nemají mnoho.

Od roku 2012 je sólistou berlínské Státní opery Pod lipami, naposledy se o něm v kulturních rubrikách našich novin psalo v souvislosti s novým uvedením opery Bohuslava Martinů Julietta, kterou v Berlíně nastudoval dirigent Daniel Barenboim s Magdalenou Koženou v titulní roli.

Na Mezinárodní soutěži Jeleny Obrazcovové získal cenu za nejlepší provedení Čajkovského romance, ve čtyřiadvaceti letech se stal nejmladším finalistou Operalie Plácida Dominga a jako první a dosud jediný Čech se v roce 2009 dostal do finále prestižní soutěže Cardiff Singer of the World. Do Cardiffu se ze stovek mladých pěvců z celého světa, kteří jsou vyzváni k zaslání svých nahrávek, dostane pouhých dvacet pět.

Jan vyhrál v kategorii píseň a v operní části byl jedním z pěti finalistů. O své nominaci se dozvěděl těsně před Vánocemi a byl to nejlepší vánoční dárek, jaký kdy dostal. Ujištění o tom, že je pěvecky na správné cestě, mu přinesly reakce dalších soutěžících: „Nevím, u koho se učíš zpívat, ale rozhodně od něj neodcházej!“ Jedinou učitelkou Jana Martiníka je už od dob studia na konzervatoři Eliška Pappová.

V souboru berlínské Státní opery jsou jeho úkolem kromě menších rolí například Sarastro v Kouzelné flétně nebo Collin v Pucciniho Bohémě. V příští sezóně je obsazen do Faustova prokletí od Hectora Berlioze, které v premiéře nastudují dirigent Simon Rattle a Terry William - americký filmový režisér a člen skupiny Monty Python. Na vedení Státní opery Berlín si cení také respektu k vlastnímu úsudku pěvce: není nucen zpívat role, na které se sám ještě necítí zralý.

Současně s operou se Jan Martiník věnuje písňovému repertoáru. Na podzim bude mít v Berlíně recital s klavíristou Alexandrem Starým a zjara v Praze zazpívá Schubertovu Zimní cestu.

Vlastní CD dosud kupodivu nemá, chystá se ale s Českou filharmonií v roce 2017 natočit pro firmu Decca Dvořákovy Biblické písně. Ukázka z jejich rozhlasové nahrávky, která vznikla na letošním jubilejním koncertu České filharmonie, zazněla i v Telefonotéce.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Renata Klusáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.