Barvitá, svěží a odvážná hudba Jana Václava Stamice. Rozhovor s dirigentem Markem Štilecem

19. červen 2017

Třísté výročí narození Jana Václava Stamice připomíná stanice Vltava letos na jaře opakovaně – a také v pondělí 19. června, v den, na který jubileum připadá.

Odkaz skladatele a houslisty českého původu, působícího v Mannheimu, se týká samých základů hudebního klasicismu, silného evropského hudebního slohu.    

Stamic, jedna z významných osobností evropské hudební historie, v přechodném období po barokní éře - ještě před vídeňskými klasiky Haydnem a Mozartem - výrazně přispěl k základům toho, co dnes chápeme jako hudební klasicismu. Podílel se na krystalizaci cyklické sonátové hudební formy, na zásadách výstavby čtyřvěté symfonie a na rozšíření nástrojového obsazení orchestru. Jeho hudba byla barvitá, svěží a odvážná.

Narodil se 19. června 1717 v Havlíčkově Brodě (tehdy Německý Brod). Jeho předkové pocházeli ze Slovinska. Studoval na jezuitském gymnáziu v Jihlavě a na univerzitě v Praze, ale brzy odešel do ciziny.   

03314710.jpeg

Mannheim byl v polovině 18. století v době kurfiřta Carla Theodora vedle Vídně jedním z nejvýznamnějších hudebních a kulturních center Evropy. Umělecké aktivity hudebníků kurfiřtské kapely udávaly pro tehdejší vývoj hudebního umění rozhodující impulsy. Stamic působil u orchestru v Mannheimu od roku 1741, brzy se stal jeho hudebním ředitelem. Přechodně také tvořil v Paříži. Dokázal do té doby již existující, ale různorodé prvky stmelit a dát jim pevný řád. Dosáhl také nového zabarvení hudby zavedením lesních rohů a klarinetů a položil základy k moderní orchestrální disciplíně. Mannheimský orchestr dosáhl v dané době velkého věhlasu.

Stamic v Mannheimu zemřel  27. března 1757. Jeho synové Carl a Anton již plně patřili tamní kultuře.

autor: Petr Veber
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.