Barokní perla severozápadu. Zámek Valeč znovu nachází svou podmanivost a krásu
Dokonale usazený na úpatí Doupovských hor dominuje tamní krajině zámek Valeč. Původní tvrz prošla několika přestavbami a rukama řady majitelů. Historie Valče je pestrá, plná nejrůznějších zvratů. V 70. letech minulého století, kdy sloužil jako dětský domov, dokonce vyhořel.
Proč „malý Kuks“?
Podobná dispozice barokní úpravy nejen zámku, ale i celého městečka, jak v Kuksu, tak ve Valči. Osa zámek, špitál, kostel, a hlavně soubor 28 barokních soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Sochy spolu s teatronem tvořily výzdobu barokního parku, který byl později upraven na park přírodně krajinářský, přesto dodnes patří mezi nejzajímavější zahradní realizace.
Roku 2020 se Braunovy sochy vrátily z kladrubského kláštera, kde byly po ničivém požáru uloženy, do nového lapidária v objektu bývalé zámecké kovárny. Na vzniku expozice jednoho z největších souborů proslulého barokního sochaře inspirovaného areálem v Kuksu se podíleli učitelé a studenti ze Západočeské univerzity, z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Sochy jsou unikátně prezentovány pomocí scénických světel a zvuku, najdeme zde postavy z antické mytologie i alegorie lidských vlastností. Nejvýznamnějším sousoším je Apoteóza hraběte Šporka, vzniklé po hraběcí návštěvě Valče, na Šporkovu přímou objednávku.
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.