Barbora Baronová: Kniha Ženy o ženách ukazuje, jak dokumentaristky při práci řeší etické i technické problémy
Že disertace může být i zábava, zjistila Barbora Baronová během návštěvy Japonska. Svou několikaletou práci na tématu o ženách – dokumentaristkách nedávno vydala knižně: na lehkém papíře, aby čtenáře neodradila tíhou objemné publikace. O knihách, které vydala, o přátelství s fotografkou Ditou Pepe i o etických dilematech při dokumentování intimních témat mluvila ve Vizitce s Alenou Rokosovou.
Barbora Baronová dnes patří mezi uznávané literární dokumentaristky, přičemž svůj aktuální projekt dokončila teprve nedávno. Koncem roku jí vyšla téměř tisícistránková kniha Ženy o ženách, v níž formou důkladných rozhovorů mapuje práci téměř třiceti žen – dokumentaristek. Těch známých, jako je třeba Apolena Rychlíková, Zuzana Piussi, Petra Procházková nebo Olga Sommerová, ale i těch, o nichž média tak často neinformují.
S podklady, z nichž graficky velmi pěkně vyvedenou knihu na záměrně lehkém papíře vytvořila, obhájila na konci loňského roku disertaci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Téma o ženách, které různým způsobem přistupují k dokumentování dění kolem sebe, se přitom začalo rodit hodně netradičně – v roce 2014 na stipendijním pobytu v Japonsku.
„Poznala jsem tam skvělou fotografku, která dělala doktorát o ženské pornografii. Tehdy jsem si uvědomila, že disertace může být zábava,“ vzpomíná na dobu, kdy se vrhla do rešerší a skrz ně našla vedoucí svého budoucího projektu Janu Janíkovou.
Cílem práce na tomto tématu bylo ukázat, že dokumentární obsah mohou vytvářet i ženy, které se samy za dokumentaristky nepovažují. Inspirací si byla z počátku sama – zajímalo jí totiž i to, jak ostatní ženy řeší technické, diskriminační, etické a další problémy, s nimiž se ona během své práce na vlastní kůži setkává.
Pro autorku bylo důležité, aby se v publikaci doplňoval přístup žen pocházejících z akademického, novinářského, ale i uměleckého prostředí. Všechny sféry totiž přistupují k dokumentování různých osudů či cest jinou metodou a mají také například jiná etická pravidla.
Když se zakousneme, jedeme jako draci
Ženským tématům se Barbora Baronová věnuje dlouhodobě, za čtyři roky starou knihu Intimita, v níž otevírá témata jako deprese, prostituce nebo život s hendikepem, dostala cenu Magnesia Litera. „Byla to doba, kdy jsem si sama začala vést deník a kdy jsem začala zkoumat jiné dokumentaristky,“ říká a přiznává, že projekt ženy o ženách tak pro ni byl jistým druhem terapie a vyrovnání se s příběhy, k nimž se jak dokumentaristka během kariéry přiblížila.
Na této knize, stejně jako na publikaci Ženy ženám a na debutu Slečny o neprovdaných ženách, pracovala se svou blízkou duší, fotografkou Ditou Pepe. „Jsme ženy, které baví tvůrčí práce, obě jsme velmi pečlivé a poctivé a taky jsme obě trochu workoholičky. Když se zakousneme, jedeme jako draci. Máme se rády, vypomáháme si, když je potřeba, tak jí při focení svítím,“ popisuje Barbora Baronová pilíře jejich přátelství.
Čtěte také
Slečny byly pro Barboru Baronovou speciální hned v několika ohledech. Uvědomila si, jak velká škála důvodů může stát za tím, že žena nevstoupí do manželského svazku anebo nemá dítě. Zároveň zjistila, jak těžké je napříč generacemi i různými sociálními vrstvami obhájit fakt, že hodnota člověka nepadá s nesplněným očekáváním okolí.
Jak přesně probíhala práce na objemné knize Ženy o ženách? Jaké reakce na knihu Barboru Baronovou nejvíce těší? Co si odvezla ze studijního pobytu v Austrálii? Jaké knihy vydává ve svém nakladatelství wo-men? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
