Barbara Hucková: V domovech a rodinách zanecháváme svoje otisky

3. červen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Barbara Hucková

Fotografie je někdy až magickým způsobem zachycují a zaznamenávají, říká autorka výstavy Domovy v pražské Leica Gallery připomínající nedožité pětaosmdesátiny Miroslava Hucka. Fotografa, který spoluvytvářel profil týdeníku Mladý svět, V jeho redakci působil v letech 1960 až 1975.

Vlastní fotografickou a kurátorskou profesní kariéru Barbary Huckové otcova charismatická osobnost pochopitelně do značné míry ovlivnila. Přesto – možná s obdobnou umanutostí a razancí – se snažila jít svou cestou. Hned takřka na jejím začátku padlo rozhodnutí naučit se jazyk, kterým v rodině nikdo nemluvil, a vydat se do země, kde tento jazyk po staletí vytvářel a vytváří vrcholná umělecká díla.

Barbara Hucková, z volného cyklu Rodina

Během své vysněné studentské stáže ve Francii jsem se dostala i do věhlasné agentury Magnum, připadala jsme si jak Alenka v Říši divů a byla jsem schopna jakékoliv obtíže spojené s pobytem překonat.

Také Barbara Hucková vystavovala své fotografie na více než dvou desítkách samostatných výstav doma i v zahraničí, zároveň však několikrát uspořádala různě profilované expozice z díla svého otce, fotografa Miroslava Hucka. Řadu let se intenzívně věnovala analýze ojedinělého fenoménu, který poskytl prostor pro Huckův růst v oblasti tzv. humanistické fotografie. Před rokem, v červnu 2018, obhájila rozsáhlou disertační práci s názvem „Obrazový časopis Mladý svět 1959-70“.

Miroslav Hucek, z cyklu Domovy (opuštěný ateliér Josefa Sudka v Praze na Újezdě)

Myslím si, že – tak jako obvykle – klíčem byli lidé. Jádro redakce Mladého světa tvořily skutečné osobnosti. Ten časopis byl součástí i mého života. A fotografie v něm hrály obrovskou roli ve sdělování.

Barbara Hucková  řadu let působí zároveň jako výkonná ředitelka Nadace Leontinka. I při této práci v oblasti charitativní pomoci zrakově postižených uplatňuje své předchozí profesní zkušenosti. Navíc se věnuje vysokoškolskému vzdělávání – na VŠE vede semináře a odbornou přípravu v oblasti ekonomiky související s uměním. Ale zůstává také aktivní fotografkou – spontánně se věnuje dlouhodobému projektu, v jehož rámci zachycuje rodinné prostředí a členy rodinných společenství v průběhu času. Využívá přitom odborného sociologického zázemí, zároveň tak vědomě a vlastním, osobitým tvůrčím přístupem navazuje na tvorbu svého otce.

autor: Václav Flegl
Spustit audio