Bála jsem se, že umělecká fotka s digitalizací vymizí. Ale naštěstí se nemění, říká Jarcovjáková
Půlstoletí existence letos slaví Katedra fotografie na pražské FAMU. Prošla jí řada výrazných osobností Vladimír Birgus, Tono Stano, Ivan Pinkava nebo Libuše Jarcovjáková, která v Mozaice vzpomíná na zakladatele katedry profesora Jána Šmoka. „Měl jasnou představu, jak má studium vypadat, ale byl velmi tolerantní. Byl to takový chráněný prostor, kde prošla spousta tehdy nepopulárních témat. Na patřičných místech by se asi divili, právě to profesor Šmok zastřešoval.“
Čtěte také
Jak moc se podle ní za pět dekád proměnila podstata umělecké fotky? „Vlastně se příliš nezměnila. Když začal proces digitalizace, tak jsem řekla, že se fotka rozpouští jak cukr v kafi. Ale ona to vůbec není pravda. Základní principy jsou stejné, ať fotíme cokoli, otiskuje se v tom doba. Mění se prostředky, způsob užití a sdílení, ale fotka je a bude pořád stejná,“ míní Jarcovjáková.
„Já současně vedu ateliér klasické fotografie a tu digitální bereme tak, že před matnicí je vždy nějaký citlivý materiál. Může to být kolodiový roztok, klasická barytová fotografie nebo digitální čip. Je to jedno, jde o to, jak s ním dále budeme nakládat,“ přitakává končící vedoucí katedry Martin Stecker.
Půlstoletí existence jedné z nejstarších kateder fotky v Evropě připomínají dvě paralelní výstavy v pražské Galerii HYB4 a v Galerii AMU. Více si o nich poslechněte v Mozaice.
Nejposlouchanější
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Alena Zemančíková: Praskolesy. Každé rozsvícení lampy na nočním stolku rozžehne dávné vzpomínky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
