The Bad Plus: „Krásně zlí“ i v nové sestavě

12. únor 2018
The Bad Plus – Never Stop II (2018)

Populární trio mírných provokatérů v mezích jazzových zákonů stvrzuje zásadní změnu. Jak ji zvládlo na desce Never Stop II? Tak dobře, že ji volíme Albem týdne.

Název s římskou dvojkou má pochopitelně svůj význam. Never Stop se v roce 2010 jmenovalo první výhradně autorské album The Bad Plus. První, které neobsahovalo žádnou vypečenou předělávku písně od Black Sabbath, Pink Floyd nebo ABBA, jaké jsme mohli slýchat na předchozích šesti titulech tria.

Esperanza Spalding srší invencí: Sledujte Jazz Test její desky Exposure

Esperanza Spalding: Exposure v Jazz Testu

Nové album Esperanzy Spalding bylo vyprodané ještě před vydáním, hodně se o něm mluví. Stojí ale skutečně za to? Sledujte první díl Jazz Testu, videorecenzí ČRo Jazz!

Never Stop II je také výhradně autorské. To ale i další tituly v mezidobí. Název naznačuje spíše změnu. A prohlášení, že trio rozhodně nehodlá „nikdy zastavit“, okolnostem navzdory. K odchodu se totiž rozhodl pianista Ethan Iverson, po sedmnácti letech existence The Bad Plus a dvanácti studiových albech.

„Hráli jsme v tomhle triu od prvního dne a nikdy jsme ani neuvažovali o tom hrát s někým jiným. I kdyby šlo o záskok. Jenže Ethan už prostě nechtěl být v žádné kapele. Poslední vystoupení v původní sestavě jsme odehráli na Silvestra 2017 ve Village Vanguard a bylo to pro nás zatraceně poetické. Posledních osm nebo deset let jsme totiž vždy hráli novoroční večírky ve Village Vanguard,“ popsal přátelské, ale pro něj smutné okolnosti rozchodu basista Reid Anderson v rozhovoru pro London Jazz News.

Zároveň ovšem Anderson zdůraznil: „Nejsme band, ve kterém by nešlo jednu součást vyměnit.“

Místo zakládajícího člena Ethana Iversona nastoupil, formálně k 1. lednu 2018, jiný naprosto zralý hráč. Orrin Evans, který už má jako leader na kontě hodně přes dvacet alb. Jak si natolik výrazná individualita povede v triu, které programově leadera nemá? Kde se „ti druzí dva“ znají od samých začátků? A když na sehrání měl doslova jen pár týdnů?

The Bad Plus uvádějí Jazz Update na Vltavě!

The Bad Plus

Americké trio the Bad Plus uslyšíme v pořadu Jazz Update také mluvit, a to víc než bývá obvyklé, uvedou totiž celý pořad sami.

Energie tria se pochopitelně trochu změnila. Možná víc směrem k baladičnosti. Přesto se nevytratila ani charakteristická schopnost interpretační razance, typická rovnocenná souhra spojená s nezaměnitelnou aranžérskou prací. Zkrátka, změnila se až překvapivě málo. The Bad Plus zůstávají sami sebou, aniž by se Evans musel nějak křečovitě přizpůsobovat.

Je jasné, že Anderson a King si vybrali vhodného spoluhráče po velmi zralé úvaze. Oba pianisté jsou osobití, ale jak Iverson, tak Evans patří ke ctitelům Thelonia Monka, neváhají experimentovat, mají cit pro dramatičnost a přirozený sklon k žánrovým přesahům z post-bopu třeba k rockovým výrazovým prostředkům.

The Bad Plus Joshua Redman

03381870.jpeg

Velmi „nestandardní“ americké pianové trio The Bad Plus a saxofonista Joshua Redman mají hodně společného. Zálibu v jazzové avantgardě, obdiv k rockové hudbě, chuť k žánrovým přesahům. Spojení veličin působí přirozeně, jakoby se po letech shledali sehraní spolužáci a hned navázali hovor na dávná oblíbená témata. Ani si nemuseli přidávat „&“ či „+“ do názvu společné desky The Bad Plus Joshua Redman. Už bylo dávno připravené, jakoby čekalo právě na tuhle příležitost.

Dominantním autorem repertoáru zůstává Anderson, který dodal šest skladeb z deseti, což také zaručuje jistou kontinuitu. Hned úvodní Hurricane Birds s temným podkresem, hybnou rytmickou figurou a přímočarou dominantní melodií jsou typičtí The Bad Plus. Ovšem jak výborně Evans do tria zapadl, neprozrazuje „jen“ souhra, navzdory zmíněné krátké době přípravy alba naprosto intuitivní.

Pianista totiž dodal i dvě vlastní kompozice. Jak balada Bodaffem, uvedená repetitivní basovou figurou, tak experimentálnější, nervnější Commitment s disonantními pasážemi a „trhanou“ rytmickou stavbou, zapadnou do estetiky The Bad Plus zcela přirozeně. Navíc patří na albu k tomu nejnápaditějšímu.

The Bad Plus – Reid Anderson, Dave King a Orrin Evans

Jak budou The Bad Plus fungovat v novém, ukáže teprve čas. Hlavně čas strávený na turné. Ovšem Never Stop II představuje velmi slibný nový začátek. Což můžete posoudit i ve vysílání stanice ČRo Jazz.

 

The Bad Plus – Never Stop II

Orrin Evans – piano

Reid Anderson – kontrabas

Dave King – bicí nástroje

Label: Legbreaker, 2018

www.thebadplus.com

  • Jazz
  • Recenze
  • The Bad Plus
  • Reid Anderson
  • Dave King
  • Orrin Evans
  • Never Stop II
  • jazz
  • recenze