Bacha končí Chaba
Asi každý, kdo poprvé přijde do Prahy, si ji zamiluje a chce se do ní vracet. Někdo se v ní dokonce natrvalo usadí, a jsou i tací, kteří se Prahou nechají natolik okouzlit, že skrze ní okouzlují jiné. To je případ Karla Chaby, který do Prahy přišel ve svých dvaceti a od té doby je mu Praha vděčným námětem jeho půvabných maleb. Tato skutečnost znamená, že spolu se svým nadcházejícím životním jubileem - oslavou 80. narozenin - oslaví i šedesát let uměleckého svazku s Prahou. Není tedy divu, že k takové příležitosti uspořádal Obecní dům výstavu s prostým názvem: Praha.
Pokud jste i vy Prahou okouzleni a nejste natolik zruční, abyste ji dokázali vymalovat (ať již realisticky, nebo v libovolném -izmu), určitě si nenechte ujít poslední příležitost zhlédnout Chabovu výstavu v Jídelnách Obecního domu, která končí již tuto neděli 21. srpna. Ve třech sálech zde obrazně projdete takřka celou Prahou.
Chabův pohled na svět je barevný. V pestré záři barev se pražské domečky kroutí stejně, jako se ve skutečnosti kroutí uličky mezi nimi. Tu impresionisticky, jinde lehce surrealisticky působící obrazy rozhodně nezachycují Prahu takovou, jaká je. Tedy na první pohled. Nicméně v duchu zmíněných -izmů zobrazují pocity z Prahy a její snivé polohy. V tu chvíli je povoleno vše a domečky z různých koutů Prahy se dostanou do jednoho zákoutí, mění svoji tvář, stromy vyrůstají, odkud se jim zachce, a vy si můžete přemítat, odkud ta zákoutí znáte, kdy jste jimi šli a co jste v nich zažili. Nad hlavou se vám přitom budou vznášet milenci a před očima proběhnou všechna čtyři roční období.
Chabův dobrý přítel Bohumil Hrabal o něm napsal "...je rozený poeta, je plachý a něžný a rád vstupuje na tenký led svých pláten, aby tam štětcem vyříkal svůj krásný nářek o svém poslání být umělcem..." A tak i vy můžete vstoupit na tenký led své fantazie a nechat se unášet Prahou, která je ještě barevnější než skutečnost, jakou přinesly na její fasády porevoluční dny. A oproti skutečnosti jsou uličky prosté čepic a českého křišťálu, a naplněné jen pohodou a duši milou atmosférou, ve které jsem si tuze ráda zavzpomínala na své dětství, které jsem na Malé Straně prožila, dokud mne odtud nevyhnala restituce. Nad Chabovými obrazy jsem si však uvědomila jedno - i kdybych byla na druhém konci světa, Prahu mi z duše nikdo nevyžene, a kdybych ji uměla vymalovat jako Karel Chaba, byla by přesně taková - barevná a hřejivá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
