Auguste Villiers de l’Isle Adam: Slečny de Bienfilatre
Povídka je symbolickým traktátem o relativitě morálky, vyprávěným prostřednictvím příběhu dvou sester z chudé rodiny, které si obstarávají obživu noblesní prostitucí. Zakládají si na tom, že své řemeslo provozují tzv. na úrovni a že důsledně dodržují jakýsi etický kodex. Jejich počestnost i živobytí se začne hroutit až ve chvíli, kdy se mladší ze sester zamiluje do chudého studenta. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Francouzský básník, prozaik a dramatik Auguste Villiers de l’Isle-Adam (1838-1889) se jak svým životem, tak tvorbou vymyká všem standardním schématům. Ačkoliv pocházel ze starého aristokratického rodu, většinu života prožil v naprosté bídě. Značnou část rodinného majetku promrhal už jeho otec při pátrání po údajném pokladu johanitů, jejichž velmistrem byl v 16. století jeden z Villiersových předků.
V roce 1860 se August Villiers usadil v Paříži a díky finanční podpoře své tety se mohl zapojit do uměleckého života. Spřátelil se s Charlesem Baudelairem, obdivoval Edgara Alana Poea a německého filozofa Hegela, opakovaně navštěvoval Richarda Wagnera. Jeho literární díla si jen obtížně hledala cestu ke čtenářům, především pro svou přílišnou bizarnost a mystičnost. Kritik F. X. Šalda později charakterizoval Villierse jako "posledního romantika a prvního symbolistu". Pozitivního ohlasu se dočkal až v posledním desetiletí života, kdy zejména je ho Kruté povídky nadšeně přivítal například Joris Karl Huysmans nebo Stéphane Mallarmé.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Milan Hlavsa. Příběh rockera bez kompromisů, který hrál na utajovaných koncertech i v Bílém domě
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
