Auguste Villiers de l'Isle-Adam: Kruté povídky

Francouzský básník, prozaik a dramatik Auguste Villiers de l'Isle-Adam (1838–1889) byl podle F. X. Šaldy „poslední romantik a první symbolista, geniální romanopisec a povídkář, mstící na šosácích svůj zhrzený sen“. Většinu života žil v bídě, v bohémském prostředí. Ve svém díle se stavěl proti utilitarismu měšťácké společnosti. Vedl existenci právě tak se vymykající dobovému lidskému průměru, jako bylo nepodobné všemu ostatnímu v soudobé literatuře i jeho dílo. Básnického génia nezapřel ani v próze: zacházel s řečí jako s básnickým nástrojem.

Jeho Kruté povídky (1883) vyšly česky poprvé již v roce 1906. Postavy těchto próz žijí v bizarní atmosféře, v níž se mystické vztahy, záhady, sen i smrt mísí se životem. Ovzduší, v němž se pohybují Villiersovi hrdinové, připomíná sice hrůzostrašné příběhy Edgara Allana Poea, ale je přesto zcela osobité.