Arnošt Goldflam: Života běh

22. leden 2019
Arnošt Goldflam

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.


Premiéra rozhlasové tragikomedie, zčásti autobiografické. Rozhodující roli v ní podle Arnošta Goldflama hraje dětství i dospívání, válečné hrůzy, stalinský antisemitismus a nakonec snad i jakési vnitřní osvobození od rodinných i dobových traumat. Režisér Vít Vencl obsadil Václava Neužila, Miroslava Hanuše, Marii Málkovou, Kláru Sedláčkovou, Danu Černou, Václava Vydru, Petra Jeništu a další. Hudbu složil Jakub Rataj. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

,,Čerpám hlavně z barvitých a plastických typů mých předků - fantazírující babičky, patriarchálního otce, milující maminky - a taky mě samotného, tak trochu bezradného a neurčitého týpka, snílk a už od útlého dětství," říká Arnošt Goldflam o své nové hře

Hlasy předků

Autor o svém „kusu“, jak sám říkává, napsal: „Ta moje hra je zčásti autobiografická, zachází tak trochu i do minulosti naší rodiny, do válečných i poválečných časů, je taky maličko soukromá a taky, byť nepřímo, politická nebo spíše společenská. Zabývá se pocity, dobovou atmosférou, realitou a samozřejmě v ní hrají důležitou roli sny a noční můry. Vlastně by se dalo říci, že se její děj odehrává od války a padesátých let až skoro po dnešek. Rozhodující roli tam hraje dětství i dospívání, válečné hrůzy, stalinský antisemitismus a nakonec snad i jakési vnitřní osvobození od rodinných i dobových traumat. V něčem se tu čerpá i z mých povídek a hlavně z barvitých a plastických typů mých předků – fantazírující babičky, patriarchálního otce, milující maminky – a taky mě samotného, tak trochu bezradného a neurčitého týpka, snílka už od útlého dětství. Ta hra je těkavá, hodně pocitová a já doufám, že se s tím posluchači snad nějak vyrovnají, pokud se jim podaří naladit se na snovou a fantazijní notu!“

Případ Bedřicha Samky, Osudy jednoho Figury, Život a dílo Viktora Laudy, Budou vyvoláni jménem, Pavel, Pavel, Pavel. To jsou názvy původních her, jejichž výčet dokládá zájem jejich autora, Arnošta Goldflama, o rozhlasovou dramatiku. Zároveň ukazuje zájem rozhlasu o tohoto významného autora. Aby byl rozsah Goldflamovy spolupráce s Českým rozhlasem zřejmý, bylo by záhodno doplnit seznam o prozaickou tvorbou publikovanou v rozhlase a také výčtem titulů, na kterých se Arnošt Goldflam podílel jako interpret.

Arnošt Goldflam často ve své tvorbě čerpá z prožitého, nebo z bohaté rodinné historie. Má z čeho. Je synem židovských rodičů. Třináct členů jeho rodiny zahynulo v koncentračních táborech. Válečnými útrapami prošli i jeho otec a matka. Sám se sice narodil rok po válce, přesněji 22. září 1946, ale válečná, byť zprostředkovaná zkušenost je pro jeho tvorbu určující. Podobně jako již prožitá padesátá léta.

Václav Neužil v představení Dabing Street

Slévač i divadelník

Ve snaze vyhovět přání otce studoval medicínu. Dva semestry. Pak pracoval jako slévač, dva roky dělal pomocného dělníka na Výstavišti. Živil se také jako rozpočtář v Cheposu, v Královopolské strojírně. Zároveň se věnoval malbě, grafice a litografii. Stal se členem spolku s názvem Brněnská Bohéma. Nakonec ale u něj zvítězilo divadlo. Podal si přihlášku na JAMU, obor herectví, a v roce 1977 studia úspěšně dokončil.

Miroslav Hanuš a Jiří Vyorálek

Na krátkou dobu získal angažmá v dnes již neexistujícím divadle Večerní Brno. Pro jeho kariéru se stalo určující působení v Hanáckém divadle v Prostějově. To se od samého začátku profilovalo jako autorská scéna a Arnošt Goldflam se stal jednou z jeho klíčových postav. Později se toto divadlo, už jako jedna z nejvýznamnějších tuzemských scén osmdesátých let, transformovalo do HaDivadla a v polovině 80. let se přesunulo do Brna.

Po odchodu z Hadivadla působil Goldflam v mnoha českých a moravských divadlech: Dejvickém divadle, v Divadle v Dlouhé, Klicperově divadle v Hradci Králové, v Národním divadle v Brně, v Ypsilonce a dalších. Do povědomí diváků se dostal i díky filmovým a televizním rolím. Výraznější filmové role získal v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntag, pohádce Lotrando a Zubejda nebo v seriálu Proč bychom se netopili. Pro své děti z druhého manželství s výtvarnicí a scénografkou Petrou Goldflamovou-Štětinovou začal psát dětské knížky.

Václav Vydra, Klára Sedláčková-Oltová

Už to nějak přetluču

Arnošt Goldflam je autorem nejméně 80 her a dramatizací. Na svém kontě má několik sbírek povídek, desítky rolí ve filmu a televizi. Od roku 1990 vyučuje na Divadelní fakultě JAMU a v roce 2007 byl jmenován profesorem. Přesto o sobě v jednom z rozhovorů prohlásil:

„Neměl jsem o sobě nikdy vysoké mínění. Měl jsem vždy pocit, že jsem se ke věcem, které dělám, dostal nějakým podvodem a že to praskne a provalí se to. Proto jsem rád, že jsem se dožil důchodu a nějak už vyžiji, už jsem knihy a hry napsal, už to nějak přetluču.“

Osoby a obsazení: Arthur (Václav Neužil), Otec (Miroslav Hanuš), Strýc (Jiří Vyorálek), Babička (Marie Málková), Maminka (Klára Sedláčková-Oltová), Dědeček (Jiří Klem), Doktorka (Dana Černá), Soudce (Václav Vydra), Věra (Markéta Frösslová), Běla (Jana Kastlová), Vedoucí (Svatopluk Schuller), Žena (Stanislava Jachnická), Hitler (Petr Jeništa), Americký král; Policisté: Zdeněk Velen, Ctirad Götz a další

Hudba: Jakub Rataj
Dramaturgie: Martin Velíšek
Režie: Vít Vencl

Premiéra v roce 2019.

Psáno pro Týdeník ROZHLAS.

Spustit audio
autor: Martin Velíšek