Archiv Ester Krumbachové získali díky dopisu strčenému pod dveře. Nikdo tak talentovaný jako ona tu není, říká filmová vědkyně Kateřina Svatoňová
„V době pandemie a válečného stavu se ukazuje, že stále neumíme číst obrazy. Vizuální gramotnost by se proto měla vyučovat už na střední škole,“ řekla ve Vizitce Markétě Kaňkové teoretička filmu a vizuální kultury Kateřina Svatoňová. Rozhovor se ale točil hlavně kolem dvou výrazných jmen české nové vlny, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové. Obě osobnosti jsou cílem odborného zájmu vltavského hosta.
Inspirovaná viděním kameramana Jaroslava Kučery, jenž své záběry komponoval jako obrazy, se sama chtěla stát kameramankou. Nakonec pod dojmem estetiky režiséra Jima Jarmusche začala studovat filmovou vědu. Dnes působí Kateřina Svatoňová jako filmová teoretička, vědkyně, kurátorka a vedoucí Katedry filmových studií na pražské Filozofické fakultě, a jak říká, tématem jejího zájmu je hlavně film pohybující se na okrajích kinematografie.
Napsala několik knih, za svůj nejvýznamnější počin i text ale sama považuje ten, který věnovala právě Jaroslavu Kučerovi. Kniha Mezi-obrazy: Mediální praktiky kameramana Jaroslava Kučery, kterou dala dohromady na základě rozsáhlého archivu spravovaného Kučerovými dětmi Terezou a Štěpánem, ale nevznikala lehce. „Byla to výzva mého života. Před tím jsem pracovala hlavně s filozofickými texty a analýzami obrazů založenými na textech a najednou přede mnou byly jen fotky, diáky a zkušební záběry z filmů,“ říká o pozůstalosti životního partnera Věry Chytilové, jenž se původně chtěl stát výtvarníkem.
Inspirativní, otevřená a empatická Ester Krumbachová
Kučera a Chytilová jsou důležité postavy české filmové nové vlny, stejně jako kostýmní výtvarnice, scénografka, režisérka a scenáristka Ester Krumbachová (1923–1996). Také její pozůstalost měla Kateřina Svatoňová společně se svými studenty možnost zpracovat, zdigitalizovat a odborně okomentovat.
Ze sedmi banánovek plných fotek, nákresů, dopisů a dalších materiálů, jež mnoho let střežil poslední partner Ester Krumbachové Ivo Paik, uspořádala spolu s kurátorkou Edith Jeřábkovou výstavu v Domě umění města Brna. K vidění je do 6. března. O archiv Ester Krumbachové podle Kateřiny Svatoňové usilovali všichni a dlouho. Nakonec uspěla až skupina kurátorek ve složení Anja Kirschner, Zuzana Blochová a Edith Jeřábková, které se uchýlily ke starému dobrému analogovému systému a místo telefonátu Ivo Paika oslovily dopisem zastrčeným pod dveře jeho bytu. Svolení k prostudování a zpracování archivu od něj dostaly druhý den.
Ester Krumbachová je podle Kateřiny Svatoňové osobnost fascinující svou mnohovrstevnatostí. „Všechny texty, které jsem o ní před prostudováním archivu četla, byly redukované na to, jak krásná žena byla, jak výborně vařila a jak ji všichni milovali. Což je pravda, úplně se ale vytratily aspekty, že byla schopná velké syntézy a empatie. Že byla otevřená, inspirativní, a aniž by se sama prosazovala, posouvala lidi, aby dotáhli své projekty.“ Autorský snímek Vražda inženýra Čerta je pak koncentrátem: téma, scénář, dialogy i estetika filmu jsou otiskem jejích vlastních zkušeností.
V dubnu by měla Kateřina Svatoňová se svým týmem vydat knihu o Ester Krumbachové a veřejnosti dostupný bude také archiv čítající zhruba šest tisíc položek. Na otázku, zda se po smrti umělkyně na české scéně objevila srovnatelně renesanční a talentovaná osobnost, ale odpovídá záporně. Zajímavé audiovizuální projekty podle ní tvoří například kolektiv BCAA, za ním ovšem stojí vícero umělecky i teoreticky aktivních lidí.
Související
-
Když romantik potká narcistu, může to být fatální průšvih, říká výtvarnice Anežka Hošková
„Je to vzrušující technika, baví mě nepředvídatelnost výsledku,“ říká Anežka Hošková o akvarelu, jemuž se poslední dobou hodně věnuje.
-
Lásku, respekt a zdraví jsem si vyšila, říká výtvarnice Barbora Bálková
Když už slyším něco, co se mnou zahýbe, musím to ve své tvorbě zpracovat. Nejsem aktivista ani politička, nežiju ale ve vzduchoprázdnu.
-
Eva Koťátková: Svět je plný útlaku. Pokud jsme o něm schopni mluvit, jsme na dobré cestě odbourat ho
Výtvarnice Eva Koťátková má blízko k divadlu, literatuře i obyčejným příběhům. Celoživotní inspirací je pro ni téma sociálních nerovností, strachu, nejistot i snů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
