Architekt experimentálních rodinných domů. Představujeme nejvýznamnější dílo vizionářského snílka Rogera Le Flancheca

8 fotografií

Na skulpturální charakter betonu se architekt zaměřil po druhé světové válce, kdy jeho tvorba směřuje k čisté architektonické abstrakci inspirované prací Le Corbusiera, Franka Lloyda Wrighta, ale i keltskou mytologií, pravěkými menhiry, mořskou faunou a florou nebo pevnostní válečnou architekturou, která je pro region tak typická. V padesátých letech postavil pro soukromé klienty několik rezidencí včetně ledvinovitě prohnutého Maison Orain či Le Corbusierovými obytnými bloky inspirovanou rezidenční věž Helios ve městě Trébeurden, kde také sám bydlel.

Roger Le Flanchec: Dům Quéré, Ploumoguer, Bretaň, 1969–1973|foto:Adam Štěch, Český rozhlas

K jeho vrcholným dílům patří sférický dům, který pro manžele Quéré postavil v odlehlém bretaňském městečku Ploumoger v oblasti Finistére mezi lety 1969–1973. Betonová skořápka inspirovaná válečným opevněním i tvary mořských hub a mlžů se aerodynamicky rozprostírá v otevřené krajině odolávající silným větrům přicházejícím od nedalekého moře. Exteriér domu charakterizuje silná betonová kruhová struktura s prohnutými žebry, mezi nimiž se nacházejí malé okenní otvory vytvářející kolem dokola souvislý pás připomínající střílny betonových vojenských bunkrů.

Interiér se zcela podřizuje své centrální dispozici

Jednotlivé místnosti jsou volně řazeny za sebou s hlavním obytným prostorem směřujícím k moři. Ložnice jsou pak spojené průběžnou chodbou a schody do podzemního patra. V interiéru zaujmou i na míru navržené prvky jako jsou například dřevěné lakované dveře připomínající křídlo letadla a upevněné v prostoru na centrálním pantu tak, že se dají otáčet kolem své osy. Centrem celého domu je pak zelené kruhové atrium s výraznými skulpturálními betonovými prvky, jako dešťový chrlič na vodu nebo nakoso postavený komín.

Roger Le Flanchec: Dům Quéré, Ploumoguer, Bretaň, 1969–1973|foto:Adam Štěch, Český rozhlas

Pevnostní charakter domu přirozeně zapadá do okolní krajiny, stal se její součástí, jakousi umělou skálou, která působí, jako by stála na svém místě již odjakživa. Maison Quéré, který je dnes kulturní památkou, zůstává kromě domu Kerautem, postaveným ve skále s betonovými menhiry na své střeše a dokončeným v roce 1968 v Locquénolé, nejvýraznějším dílem svého architekta, doposud mezinárodně stále nereflektovaného vizionářského snílka Rogera Le Flancheca.