Archeopark Pavlov, jedinečné skloubení muzejní architektury s archeologií

13. prosinec 2017
03814427.jpeg

Hlavní cenu letošních Českých cen za architekturu získala dvojice architektů Radko Květ a Pavel Pijáček za realizaci Archeoparku Pavlov. Jde o historické muzeum umístěné přímo v lokalitě významného archeologického naleziště lovců mamutů. Jeden z tvůrců oceněného stavebního počinu přiblížil v Magazínu Leonardo výzvy, kterým se museli architekti postavit.

„Náš projekt není samoúčelná hra s hmotou a přírodou, ale všechno do sebe zapadá,“ uvedl Radko Květ.

Tvůrci vycházeli z daností, které nemohli změnit. „Pohybovali jsme se na pozemku, který je národní kulturní památkou, což už samo o sobě byl problém. Archeologové se dlouho dohadovali, jestli v tomto místě lze vůbec stavět. Předmětem národní kulturní památky jsou vrstvy schované pod zemí, nikoli vlastní louka.“


„V areálu se dále archeologicky pracuje a objevují se další nálezy, takže i za provozu muzea návštěvníci vidí, že se neustále bádá.“

„Celostátní komise nakonec odsouhlasila možnost stavět a podmínky stavby. Dostali jsme prostor, kde se můžeme pohybovat, a tím pádem jsme měli půdorys objektu. Protože jsme ale také na území chráněné krajinné oblasti, museli jsme se dostat do hloubky asi 4 metrů pod terén.“

V průběhu realizace stavby byla objeveno naleziště cenných kostí. „Takže jsme za pochodu museli předělávat část dispozice a změnit koncepční prvky, ale podařilo se to.“

Podle něj je na stole otázka, jestli v okolí Archeoparku nepřibudou další atrakce, zejména pro děti. „Ty by si mohly vyzkoušet archeologickou práci,střílet z luku a podobně.“

Dosavadní návštěvnost areálu nejen autory stavby překvapila. „Lidé se moc lákat nemusí, spíše by se měli odhánět, protože návštěvnost překonala veškerá očekávání, což je ale samozřejmě dobře.“


„Použili jsme monolitický beton. Díky tomu, že jsme měli zadaný půdorys stavby, který nebyl ani čtverec, ani obdélník, museli jsme se pohybovat v různých mnohoúhelnících podle vykopaného terénu.“

Součástí projektu byla původně i malá kavárna, tu však architekti museli nakonec odstranit. „Je to škoda, ale momentálně se tato otázka opět řeší.“

Kromě unikátního půdorysu je stavba typická také střešním řešením. „Nakonec jsme se rozhodli pro motiv z Pálavských skal, tedy bílého vápence.“

„Odtud je tvar malých staveb, které vystupují nad okolní terén a slouží hlavně pro vpouštění denního světla do podzemního prostoru muzea. Ty jsou tam především kvůli atmosféře, protože uvnitř používáme v maximální míře umělé osvětlení,“ popsal jedinečný projekt Archeoparku Pavlov Radko Květ.

autoři:Josef Kluge, Ondřej Čihák
  • Věda
  • architektura
  • archeologie
  • Pavlov