Archeolog Petr Šída: Mezolit někde trvá dodnes
„Všechny takzvané přírodní národy žijí vlastně v mezolitu – Inuité na severu Kanady, amazonští indiáni, norští Sámové a další,“ vysvětluje vědec, který zkoumá stopy po mezolitickém osídlení na našem území.
Mezolit – střední doba kamenná – trval na našem teritoriu přibližně v období mezi 6. a 8. tisíciletím před Kristem, přičemž obě mezní data mohou být posunuta o tisíc let. Souvisel s prudkou změnou klimatu po konci doby ledové. „Během 50 let se průměrná teplota zvýšila o pět stupňů, což je dnes pro nás nepředstavitelné," konstatuje Petr Šída.
Vymizela velká zvířata, změnila se flóra, naše území se začalo rychle zalesňovat. „Existovaly tu i lipové pralesy," říká archeolog, když dokládá důsledky oteplení. Mezolitická kultura lovců a sběračů, kteří se stále stěhovali z místa na místo po celém území našeho dnešního státu, se dokázala změněnému prostředí dobře přizpůsobovat až do doby, kdy kvůli stále se rozšiřujícímu zalesnění ztratila možnost dále se rozvíjet a byla nahrazena zemědělskou kulturou neolitu.
„Dlouho se myslelo, že naše území bylo v době mezolitu neobydlené. Mezolitičtí lovci po sobě sice zanechali množství stop, ale velmi nenápadných. Ty se nacházely, jenomže se nevědělo, co to je," uvádí archeolog, který hledá známky mezolitické kultury především v „odpadkových" vrstvách pod skalními převisy.
Stopami jsou hlavně drobné kamenné nástroje, tzv. mikrolity, jejichž výroba byla charakteristickým rysem tohoto civilizačního období: malé šípové hroty, škrabky a podobně. Jako materiál se používal pazourek i jiné horniny, dokonce i polodrahokamy z okolí Kozákova. Mezolitické hroby se u nás dosud nenašly. Jakým způsobem se tehdy pohřbívalo, to je stále otázkou.
„Na konci mezolitu začala v Jizerských horách vznikat velká produkční centra na výrobu kamenných seker, která zásobovala celu Evropu. Byl to mezolitický vynález, který pokračoval až do neolitu," říká archeolog, který takovýto produkční areál objevil na Jistebsku.
Archeolog PhDr. Petr Šída, Ph.D. vystudoval archeologii na filozofické fakultě a geologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Přednáší archeologii na univerzitách v Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Je autorem publikace Lovci mamutů na území Moravy a Slovenska před 25 000 lety, vydané k někdejší výstavě Národního muzea v Praze. Soustavně se věnuje výzkumu mezolitické kultury u nás a dochází na tomto poli k významným objevům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
