Antony & The Johnsons - The Crying Light

9. leden 2009

Ve čtvrteční Čajovně (8.1.) jste si mohli poslechnout něco z nové desky od Antony & The Johnsons. Pokud vás zajímá jak zní celé album, nabízíme vám recenzi.

Antony and the Johnsons, tedy Antony Hegarty a ti co mu přizvukují. Od chvíle co vyhráli Mercury Prize není moc potřeba představovat. Ale pokud pořád tápete, tak vám popostrčím paměť. Ten hlas znáte třeba i z Volty, tedy poslední desky Björk. A to vibráto z Blind od Hercules and Love Affair, to je taky on. Na uklízečku z hampejzu to dotáhl docela daleko. Spousta holek a kluků, co tancují u tyčí někde v New Yorských barech sní o tom, že se z nich stanou hvězdy, tak jako jejich milovaná Kate Bush. Jemu se to splnilo. Když opustil karéru gogo tanečnice/íka, chvíli se ještě potloukal po barech a hrál, zavřený v kleci, na tahací harmoniku a lidem to uhranulo.

A teď je tady zase a ke dvěma deskám přidává třetí. Deset skladeb není moc, ale vzhledem k tomu, že to aby vyzněly od vás vyžaduje dost pozornosti, garantuji vám, že byste větší porci stejně neuposlouchali. Ještě o trochu víc stesku a dojetí a už by se vám z toho zanítily slzné kanálky a kolena se nadobro proměnila v sulc. Ne, nemyslím to ironicky. Třetí deska Antony and the Johnsons je doopravdy krásná. Silná. Je samozřejmě zase o fous vyzrálejší, Antonyho sloh zase o trochu vytříbenější, i když se pořád opírá o tytéž obraty a témata. Tato deska není plytká, což se bohužel občas třetím albům stává. Na druhou stranu nenajdete na ní ani jeden hit a když ji budete poslouchat jen tak narychlo, budou vám připadat všechny skladby stejné. Jedna balada za druhou, jen piáno, akustická kytara, občas jemně pohlazené bicí a smyčce kam se podíváš. Jenže, proč to Antony and the Johnsons vyčítat. To, že to umějí i jinak dokazují při četném hostování v jiných kapelách a když se zase sejdou pod vlajkou Antony and the Johnsons, tenhle výra jim prostě sedí nejvíc. S radostí lze vyhlížet čtvrtou i pátou desku a to, že člověk už teď tuší, že budou na první poslech znít podobně nevadí, naopak.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.