Antonín Sova: Rozvíření samotářských strun
Lehce melancholickou povídku o nešťastné lásce a soucitu čte Jan Hájek. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jeho přezdívka „citový dějepisec 90. let“ málokomu napoví, o kterého spisovatele se jedná, zatímco u básně „Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy“ není pochyb o jménu Antonín Sova.
Tento významný český impresionista se narodil v Pacově roku 1864 do rodiny varhaníka. Po maturitě na píseckém gymnáziu začal psát své první literární pokusy pod různými pseudonymy, například Valburga Turková. Jeho tvorbu významně ovlivnilo přátelství s Jaroslavem Vrchlickým a Adolfem Heydukem. Díky nim se zapojil do sepisování Ottova naučného slovníku. V období svých největších literárních úspěchů se Antonín Sova stal ředitelem pražské městské knihovny.
Povídka Rozvíření samotářských strun byla napsána v roce 1894 a právě v ní je patrný posun autorovy prozaické tvorby směrem k secesní stylizaci. Dějové linie jsou nevýrazné a neohraničené, zároveň se projevuje silný odkaz k výtvarné oblasti a k přírodě, což vyhovuje lyrickému způsobu zobrazení.
V duchu secesní tradice je v této povídce využit kontrast ročních období, nejen v jejich líčení, ale i v ovlivňování děje – vše pozitivně zabarvené probíhá v létě, to smutné se odehrává v zimním období. Do venkovského prostředí zasazuje Sova umírajícího chlapce Norberta a jeho sestřenici Stáňu. Ta se zalíbí dvěma mladým mužům, z nichž pouze jeden ji má skutečně rád. Není však jednoduché vyjádřit emoce před dospívající dívkou, a tak možná nikdy nevyplují na povrch.
Nejposlouchanější
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.